Monetární asymetrie mezi USA a Evropou se bude prohlubovat

Americká centrální banka musí podle hlavního ekonoma francouzské banky Natixis Patricka Artuse normalizovat svou politiku. Co by se ale stalo, kdyby se ECB nevydala podobným směrem a držela dál svou politiku uvolněnou?

Ekonom poukazuje na vysokou inflaci v USA, která je podle něj z nemalé míry způsobena rostoucími maržemi firemního sektoru a jeho „inflačním chováním“. K tomu americká ekonomika není výrazněji ovlivněna konfliktem na Ukrajině. To znamená, že Fed by měl utáhnout svou politiku a podle ekonoma tak skutečně učiní. Jednak zvýší sazby a také dojde ke snížení velikosti jeho rozvahy.

Evropa se podle Artuse nachází v rozdílné situaci. Inflace je zde do větší míry vyvolána cenami komodit, evropské hospodářství je více brzděno konfliktem na Ukrajině a v neposlední řadě tu pozorujeme vyšší fiskální deficity než v USA, kde se čeká jejich prudký pokles. ECB tedy podle ekonoma „nemůže bojovat s inflací vyvolanou cenami komodit a k tomu se bude snažit o podporu slábnoucího růstu a o snížení tlaku na veřejné finance.

Finanční trhy podle ekonoma nyní čekají, že ECB se vydá podobnou cestou jako Fed. Podle něj ale vznikne mezi monetární politikou obou centrálních bank výrazná asymetrie. Jak ukazují následující dva grafy, její počátek je již patrný na vývoji výnosů krátkodobých a dlouhodobých obligací v USA a v eurozóně:

Zdroj: Natixis

Podle ekonoma se kvůli zmíněné asymetrii dá čekat další oslabování eura. Dobrou zprávou ale má být to, že ekonomická aktivita v eurozóně se nebude kvůli politice ECB zhoršovat, a to samé platí o stavu veřejných financí. V jiné analýze pak Artus hovoří o celkové odolnosti hospodářství vyspělých zemí. Tato odolnost se ukazuje poté, co tyto země postihlo několik šoků. Podle ekonoma je dána hned několika faktory:

Vyspělé země jsou ochotny v případě potřeby dosahovat rozpočtových deficitů. Firemní sektor má vysoké rezervy a ziskovost, což mu umožňuje přečkat negativní šoky. Značné úspory mají po pandemii i domácnosti. A v neposlední řadě se reálné sazby nachází v hlubokých záporných číslech, což pomáhá jak poptávce, tak finančních trhům. Podle Artuse to mimo jiné znamená, že jak hospodářská aktivita, tak finanční trhy „půjdou prudce nahoru ve chvíli, kdy se objeví diplomatické řešení krize na Ukrajině.“

Zdroj: Natixis