Evropská unie připravuje sedmý balíček sankcí proti Moskvě, již nyní je ale jasné, že jeho součástí nebude omezení dodávek ruského plynu. Agentuře Reuters to ve středu řekl český premiér Petr Fiala. Jako důvod uvedl skutečnost, že řada členských zemí evropského bloku je zatím na ruském plynu závislá. Česko v tomto pololetí Evropské unii předsedá.
Podle Fialy se předpokládá, že sedmý balíček bude obsahovat zákaz dovozu zlata z Ruska, rozšíří seznam zboží dvojího užití, které je zakázané do Ruska dovážet, a bude obsahovat také další sankce zaměřené na jednotlivce. Evropská komise by měla balíček předložit zhruba v polovině července a členské státy by jej mohly schválit hned poté, uvedl Fiala.
“Co je určitě problematické, je zapojovat do sankcí energie, a to z toho důvodu, že musí platit pravidlo, že ty sankce musí mít větší dopad na Rusko než na země, které ty sankce uvalují," řekl premiér.
Podle Fialy není šance, že by byl do sankcí zahrnut i plyn. "Současné si myslím, že by ani neměl být, z toho důvodu, že řada zemí je zatím na ruském plynu závislá," uvedl. "My budeme dělat všechno pro to, abychom se té závislosti co nejrychleji zbavili, ale nebude to tuto zimu,” dodal.
Před invazí Moskvy na Ukrajinu byla EU celkově závislá na dodávkách plynu z Ruska ze 40 procent.
Prvních šest sankčních balíčku mimo jiné zahrnovalo zmrazení majetku, zákaz vydávání víz ruským oligarchům a úředníkům, kontrolu vývozu, zmrazení aktiv ruské centrální banky, vyřazení bank ze systému finančních transakcí v mezinárodním platebním styku SWIFT a zákaz dovozu ruského uhlí a ropy s určitými výjimkami. Dovozu plynu se však sankce netýkaly, a to ani přes četné výzvy Ukrajiny k uvalení embarga.
Nejnovější sankce se připravují v souvislosti s rostoucími obavami v Evropě, že by Rusko mohlo prodloužit plánovanou údržbu klíčového plynovodu Nord Stream 1, která začala 11. července a má trvat deset dní. Pokud by Moskva údržbu prodloužila, omezilo by to dodávky plynu do Evropy a narušilo plány unijních zemí na doplnění zásob na zimu, což by je mohlo uvrhnout do energetické krize.
Fiala uvedl, že Evropa musí být připravena na možnost, že se toky z plynovodu Nord Stream 1 neobnoví, a hledat alternativní zdroje dodávek plynu, jako je LNG. Také by měla být připravena sdílet dodávky mezi členskými státy.
Další myšlenkou, kterou Fiala podporuje, by bylo zahájení společných nákupů plynu v Evropě; premiér ale varoval, že to zůstává technicky i administrativně obtížné. "Nechci být příliš optimistický," odpověděl na otázku, zda by společné nákupy mohly začít již letos, a dodal, že ministři energetiky EU budou o návrhu jednat na mimořádném zasedání 26. července.