Ekonom Noah Smith si myslí, že americká „cena benzínu 4 dolary za galon není historicky tak vysoká. Pokud ji porovnáte s příjmy, je nyní podstatně nižší než na začátku roku 2010. To je ale slabá útěcha pro lidi, kteří musí každý den dojíždět do práce a kterým se právě zvýšily výdaje za benzín o 50 %... Ale víte, kdo nemá podobné problémy? Majitelé elektromobilů.“
Smith v rozsáhlé úvaze nad elektromobilitou poukazuje na to, že „analýza Autoblogu z loňského prosince zjistila, že řidiče elektromobilů stojí jedna ujetá míle pouze 5 centů, ve srovnání s 12 centy u benzínových aut. A to bylo předtím, než válka v Íránu prudce zvýšila cenu benzínu.“ K tomu dodává: „Po celá léta platilo, že kdykoli jsem řekl, že elektromobily jsou budoucností, přišla v reakci záplava nesmyslů. Hovořilo se o strachu z dojezdu, i přesto, že ten se za poslední desetiletí ztrojnásobil. Nabíjení prý trvá dlouho, ale lidé si neuvědomují, že elektromobily se nabíjejí i během spánku.“
Ekonom připomíná, že „Elon Musk byl jedním z největších Trumpových zastánců elektromobilů, ale současná vláda proti nim zahájila křížovou výpravu. Zrušila vládní podporu americkým továrnám na baterie a zrušila dotace na elektromobily.“ Na volně fungujícím trhu by ukončení těchto dotací podle Smithe nevadilo, „protože čínské baterie a elektromobily jsou stejně mnohem levnější.“ Ale americká cla jsou tak vysoká, že čínské baterie a auta jsou kvůli nim uměle extrémně předražené. Výsledkem řady faktorů pak je, že „prodej elektromobilů celosvětově prudce rostl, ale ve Spojených státech stagnoval a následně klesl.“
USA tedy v této klíčové technologii „alarmujícím způsobem zaostávají“ a zároveň „Spojené státy se stahují z procesu transformace, kterou velká část světa prochází.“ Pokles výroby elektromobilů v USA je podle ekonoma problémem průmyslové konkurenceschopnosti s přímými důsledky pro budoucnost amerických automobilek, dodavatelů a pracovníků v automobilovém průmyslu. Zaostávající výroba elektromobilů a jejich pomalejší adopce „může udržovat ceny na vyšší úrovni, oddálit pokrok ve vývoji a výrobě baterií i softwaru a zvýšit riziko, že v budoucnu bude hodnota v automobilovém průmyslu tvořena jinde.“
Ekonom si je vědom toho, že uzavření Hormuzského průlivu a konflikt v oblasti má dopad i na ceny zemního plynu a někde se může projevit v cenách elektrické energie. „Nicméně USA jsou ve zcela jiné situaci. Trhy se zemním plynem jsou fragmentované, protože jeho přeprava v kapalné formě je nákladná. To znamená, že USA s jejich hojnými zásobami plynu z břidlic nejsou příliš ovlivněny válkami v zahraničí. Ceny této komodity tak ve Spojených státech vzrostly jen nepatrně. A i to je způsobeno především boomem umělé inteligence a chladnou zimou, tvrdí Smith. S tím, že „pokud jste Američan, který řídí elektromobil, válka s Íránem vás bolí mnohem méně.“
Dodávky ropy se sice mohou plně obnovit a ceny paliv klesnout, ale podle ekonoma bude stále platit, že „cena ropy, a tedy i cena plynu, je extrémně náchylná na změny v nabídce. Poptávka po ropě je přitom v krátkodobém horizontu velmi málo citlivá na cenu. Pokud totiž dojde k malému narušení dodávek, je pro mnoho lidí velmi těžké přestat jezdit do práce autem nebo přepravovat věci nákladními vozy, loděmi a letadly. Ropa je také nepostradatelným vstupem do výroby plastů, které jsou nezbytné pro velkou část moderní ekonomiky. Takže když dojde k nějakému narušení dodávek, většina lidí se rozhodne platit vyšší ceny a ty jdou výš a výš.“
Pokračování v zítřejším Víkendáři.