Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem má vedle geopolitických dopadů a razantního zvýšení cen energetických komodit také významný (pozitivní) efekt na investiční portfolio amerického prezidenta Donalda Trumpa. Analýza CNBC, jež zkoumala veřejně dostupná finanční přiznání a firemní reporty, naznačuje, že hodnota Trumpových největších investic do ropného a plynárenského sektoru během prvních šesti měsíců konfliktu výrazně vzrostla.
Podle výpočtů se tržní hodnota devíti největších energetických pozic v Trumpově portfoliu mezi 27. únorem a 31. srpnem zvýšila přibližně o 1,5 až 4,4 milionu dolarů. Prezident v té době držel podíly ve společnostech , Mobil, , , Marathon Petroleum, Phillips 66, Valero Energy, Kinder Morgan a Williams Companies.
Trumpovy účty uváděly nákupy a nejméně 23 prodejů, jež se týkaly zmíněných devíti společností, do 29. června, což je nejnovější datum, kdy Trump zveřejnil jakékoliv transakce. Jelikož ovšem podání neukazují přesné počty akcií, realizační ceny ani to, které akcie byly prodány, tak přesný rozsah zisků nelze určit, upozorňuje server CNBC.
Bílý dům jakékoliv spekulace o možném střetu zájmů odmítá. Podle jeho vyjádření nemá prezident ani členové jeho rodiny možnost ovlivňovat investiční rozhodnutí týkající se jejich portfolia. Veškeré transakce mají být prováděny nezávislými správci aktiv bez zásahů klienta.
To ale podle kritiků nestačí. „Když prezident dokáže pohnout trhem prostřednictvím oficiálních rozhodnutí a osobně z toho těžit, tak veřejnost zůstává v nejistotě, kde končí národní politika a kde začíná soukromý finanční zájem," řekl CNBC Donald Sherman, prezident a generální ředitel organizace Citizens for Responsibility and Ethics in Washington, liberálně orientované organizace pro vládní etiku.
Navzdory Trumpovým výrokům, že jeho účty mají externí manažery, odborníci na etiku tvrdí, že outsourcing denního obchodování neodstraní elementární střet zájmů. „Diskreční účet je jen zástěrka, nikoliv slepý trust," řekl Scott Greytak, zástupce výkonného ředitele Transparency International U.S., nestranné, neziskové organizace bojující proti korupci.
„Někdo jiný možná provádí obchody, ale (Trump) stále ví, že je silně investováno do energií. Trump pravděpodobně ví, kde má uložené peníze a vidí růst, když kroky jeho administrativy posunou (energetické) akcie nahoru,“ dodal Greytak.
Načasované transakce
Akcie energetického sektoru reagovaly na jednotlivé fáze konfliktu velmi citlivě. Prudké růsty cen ropy střídaly výrazné poklesy pokaždé, když se objevily náznaky eskalace nebo naopak možnost dosažení mírové dohody.
První obchodní den po zahájení společné americko-izraelské operace proti Íránu (2. března) provedly Trumpovy účty podle zveřejněných záznamů nákupy akcií osmi hlavních ropných a plynárenských společností, včetně akcií Exxonu v hodnotě mezi 100 001 a 250 000 USD. Tato společnost přitom představovala jednu z největších prezidentových energetických investic už tehdy. Akcie Exxonu následně během války výrazně posílily.
Tři týdny po nákupech z 2. března, tedy 23. března před otevřením trhu Trump odložil hrozby útoků na íránskou energetickou infrastrukturu. Cena ropy Brent klesla díky vyhlídce na deeskalaci až o 11 procent. V ten den Trumpovy účty uváděly 16 nákupů akcií v oblasti ropného a plynárenského průmyslu a žádné prodeje, v celkové hodnotě přibližně 163 000 až 570 000 dolarů.
„Trumpova práce na dosažení příměří přímo ovlivnila investiční rozhodnutí, která jeho účty prosazovaly a která prezidentovi přinášela prospěch,“ řekl Greytak CNBC.
Pozornost vyvolaly také jiné „šikovně“ načasované transakce. Například začátkem dubna jeden z investičních účtů prodal balík akcií Exxonu v hodnotě až jednoho milionu dolarů. O několik hodin později prezident oznámil dvoutýdenní příměří s Íránem, po němž akcie Exxonu oslabily o více než šest procent.
Na Trumpovy obchody upozorňují také demokraté, kteří ve své srpnové zprávě uvedli, že prezidentovo portfolio zaměřené na ropu a plyn nabobtnalo o desítky milionů dolarů. „Donald Trump držel na konci roku 2025 miliony akcií ropných a plynárenských společností. Dnes mají tyto akcie hodnotu až o 15,5 milionu dolarů vyšší. Co se stalo? Letos zahájil válku s Íránem a vystřelil akcie ropných společností vzhůru,“ napsala na sociální síti X senátorka Elizabeth Warrenová, demokratka z Massachusetts.
Rekordní zisky firem
Devět hlavních energetických společností zastoupených v Trumpově portfoliu vykázalo za letošní druhé čtvrtletí souhrnný čistý zisk ve výši téměř 48 miliard dolarů. O rok dříve přitom vydělaly přibližně „jen“ 16 miliard dolarů. Výsledky táhly vzhůru především vyšší ceny ropy a mimořádně silné rafinerské marže.
Největší podíl na ziscích připadl dvojici Mobil a . Výrazně profitovaly ale i rafinerské společnosti Marathon Petroleum, Phillips 66 a Valero Energy.
Manažeři energetických firem navíc investorům signalizovali, že napjatá situace na trhu nemusí rychle skončit ani v případě politického urovnání konfliktu. Podle nich zůstává globální rafinerská kapacita vzhledem k poptávce velmi omezená, což vytváří tlak na udržení vysokých cen pohonných hmot.
To je zároveň jeden z důvodů rostoucí nespokojenosti amerických domácností. Benzin v průběhu války výrazně zdražil, přičemž průměrná národní cena za galon se vyšplhala nad čtyři dolary a o víkendu předcházejícím Svátku práce (letos 7. září) byla podle dat organizace AAA dokonce nejvyšší v historii.
Náklady na dopravu se tak pochopitelně staly jedním z nejcitlivějších ekonomických témat před listopadovými volbami. Podle průzkumu agentur Reuters a Ipsos ze začátku srpna představují životní náklady nejdůležitější volební téma pro 48 procent Američanů. Hned 70 procent respondentů přitom vyjádřilo nespokojenost s tím, jak administrativa zvládá otázku cenové dostupnosti.