Německý ministr hospodářství Robert Habeck veřejně vybídl Kanadu, aby již déle nezadržovala turbínu pro plynovod Nord Stream 1, která v této zemi uvízla kvůli protiruským sankcím. Německo je v současnosti nejen největším spotřebitelem ruského plynu, ale také jeho největším reexportérem, a pokud dojde k přerušení dodávek mezi Ruskem a Německem, budou Česko spolu s Rakouskem závislé na případné německé solidaritě, napsal dnes server EurActiv.
Turbína do plynovodu, kterou vyrobil Energy AG v Kanadě, putovala na opravu do Montrealu, kanadská vláda ji ale zadržela kvůli sankcím vůči ruskému ropnému a plynárenskému průmyslu, které vyhlásila v červnu. Komponenta se podle německého ministra musí vrátit před začátkem údržby klíčového plynovodu, což bude v pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin by tím podle něj zároveň přišel o záminku, proč nechávat produktovod uzavřený. „Jestliže to je pro Kanadu právní problém, chtěl bych upřesnit, že nežádám o její navrácení Rusku, ale převoz do Německa,“ řekl Habeck ve středu večer Bloombergu. „Tuto žádost překládáme s těžkým srdcem,“ uvedl s tím, že bude prvním, kdo bude bojovat za další tvrdé evropské sankce proti Rusku. Ty ale musejí škodit „ruské ekonomice a Putinovi více než naší ekonomice“.
V květnu Německo vyvezlo do sousedních zemí šest miliard metrů krychlových plynu, napsal dnes EurActiv. O měsíc později se však začaly projevovat problémy. Ruský Gazprom totiž výrazně omezil dodávky plynu do Německa skrze plynovod Nord Stream 1. Množství plynu přepravovaného z Německa do Česka dceřinou společností Gazpromu Gascade v návaznosti na to kleslo od 16. června o 60-80 %, vyplývá z dat Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG).
„Situace na trhu s plynem je napjatá a bohužel nelze vyloučit zhoršení situace. Musíme se připravit na to, že se situace vyhrotí," uvedl Habeck již v úterý.
A zatímco ceny elektřiny polykají nové a nové historické rekordy, stojí Německo před hrozbou přídelového systému na dodávky energií v nadcházejících měsících. To by obratem mohlo ublížit spotřebitelům i firmám a stáhnout do recese největší evropskou ekonomiku.
Zastavení dodávek zemního plynu by mohlo vést k vážným potížím i v tuzemské ekonomice. Podle nejnovějšího průzkumu ČSOB takřka čtyři z deseti českých firem, které využívají při své činnosti plyn, se bez něj vůbec nedokážou obejít. „Z průzkumu vychází, že 34 procent firem spoléhajících se na plyn by muselo v případě výpadku stávající distribuce urychleně hledat náhradní zdroj dodávek plynu nebo zastavit provoz. Pouze čtyři procenta firem, které se bez plynu neobejdou, mají odpovídající zásoby,“ uvedl v prohlášení k výsledkům průzkumu Pavel Prokop, výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB.
Nord Stream je největším ruským plynovým propojením s Evropou. Kvůli problémům s turbínou se už v červnu dodávky snížily o 60 procent a někteří se obávají, že až skončí dvoutýdenní údržba, mohlo by ho Rusko zavřít dlouhodobě. Kvůli omezenému toku suroviny má Německo problém naplnit svoje zásobníky před zimou. Pokud zůstane Nord Stream 1 pořád na 40 procentech své kapacity, očekávají analytici společnosti Jefferies, že dost této komodity nebude mít Německo už v lednu 2023. V první polovině příštího roku by se prý mohlo nedostávat 10 až 20 procent k uspokojení poptávky.
„Potřebujeme kapacity Nord Stream I na naplnění našich zásobníků,“ podotkl Habeck podle Bloombergu. „Naplněné kapacity zásobníků nejsou jenom pro Německo, ale také pro evropský trh a bezpečnost dodávek v Evropě,“ uvedl.
Podle hlavního analytika Patria Finance Tomáše Vlka nicméně ruská vláda nebude mít problém najít jakoukoli jinou záminku, když bude chtít:
Evropské ceny elektřiny dnes spolu s rostoucími plynovými futures porazily nové rekordy a vlády i mimo Německo mezitím podnikají drastické kroky ve snaze minimalizovat dopady krize s energiemi, potažmo plynové krize, v jejímž centru se podle společnosti Jefferies ocitlo právě Německo. Berlín se chystá hodit záchranné lano energetickým společnostem, které se potácejí pod tíhou narůstajících nákladů, zatímco Francie uvažuje o převzetí plné kontroly nad jaderným gigantem EdF.
Cena plynu pro evropský trh se dnes před polednem SELČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala podle dat Bloombergu kolem 180,5 eur za megawatthodinu (MWh). Na čerstvé maximum 353 EUR/MWh dopoledne dorazil referenční německý kontrakt na elektřinu na příští rok (viz graf níže), který tím završuje skoro 400% rally za poslední rok.
Zdroje: Bloomberg, EurActiv, Patria.cz