Zbrojní průmysl ve východní Evropě chrlí zbraně, dělostřelecké granáty a další vojenské vybavení tempem, jaké od dob studené války nepamatuje. Děje se tak v době, kdy vlády zemí regionu stojí v čele úsilí o pomoc Ukrajině v jejím boji proti Rusku, napsala dnes agentura Reuters.
Spojenci dodávají Kyjevu zbraně a vojenské vybavení od 24. února, kdy Rusko napadlo svého souseda, a souběžně s tím vyčerpávají své vlastní zásoby. Z výzkumu institutu IfW v německém Kielu vyplývá, že nejvíce přímé vojenské pomoci mezi 24. lednem a 3. říjnem poskytly Ukrajině Spojené státy a Británie. Na třetím místě je Polsko a Česká republika je devátá.
Některé země bývalé Varšavské smlouvy mají obavy z Ruska, svého pána ze sovětské éry, a považují pomoc Ukrajině za otázku regionální bezpečnosti. Bezmála deset vládních činitelů, analytiků a zástupců firem agentuře Reuters zároveň sdělilo, že konflikt na Ukrajině představuje také nové příležitosti pro zdejší zbrojní průmysl.
"Vezme-li se v úvahu realita probíhající války na Ukrajině a viditelný postoj mnoha zemí směřující ke zvýšení výdajů v oblasti obranných rozpočtů, v příštích letech existuje reálná šance na vstup na nové trhy a zvýšení příjmů z vývozu," uvedl Sebastian Chwalek, šéf polského zbrojařského holdingu PGZ.
Státem vlastněná společnost PGZ kontroluje více než 50 společností vyrábějících zbraně a munici - od obrněných transportérů po bezpilotní letecké systémy - a v desítkách dalších drží podíly.
V příštím desetiletí nyní plánuje investovat až osm miliard zlotých (41,5 miliardy korun), což je více než dvojnásobek předválečného cíle, řekl Chwalek. Mezi těmito investicemi jsou také nová zařízení umístěná z bezpečnostních důvodů dále od hranic s ruským spojencem Běloruskem, uvedl.
Také další výrobci zvyšují výrobní kapacity a předhánějí se v náboru pracovníků, uvedly společnosti a vládní představitelé z Polska, Slovenska a Česka.
Bezprostředně po ruském útoku začaly některé východoevropské armády a výrobci vyprazdňovat sklady zbraní a munice ze sovětské éry, s nimiž Ukrajinci uměli zacházet. Bylo to v době, kdy Kyjev čekal na vybavení ze Západu podle standardů NATO.
S tím, jak se tyto zásoby snižovaly, výrobci zbraní navýšili výrobu staršího i moderního vybavení, aby dokázali udržet dodávky. Příliv zbraní pomohl Ukrajině zahájit protiútok a získat zpět rozsáhlá území.
Chwalek uvedl, že PGZ v roce 2023 vyrobí 1000 přenosných protiletadlových systémů krátkého dosahu Piorun, zatímco v roce 2022 to bude 600 kusů a v předchozích letech to bylo 300 až 350 kusů. Ne všechny nově vyrobené střely jsou určené Ukrajině.
Společnost, která podle něj na Ukrajinu dodala také dělostřelecké a minometné systémy, houfnice, neprůstřelné vesty, ruční zbraně a munici, pravděpodobně překoná také předválečný cíl tržeb pro rok 2022 ve výši 6,74 miliardy zlotých (34,9 miliardy korun).
Činitelé a zástupci firem, kteří hovořili s agenturou Reuters, odmítli uvést konkrétní podrobnosti k vojenským dodávkám na Ukrajinu a někteří si nepřáli být jmenováni s odkazem na bezpečnostní citlivost informací.
Východoevropský zbrojní průmysl sahá až do 19. století, kdy Čech Emil Škoda začal vyrábět zbraně pro rakousko-uherskou armádu. Za komunismu obrovské továrny v Československu, druhém největším výrobci zbraní ve Varšavské smlouvě, Polsku a dalších zemích regionu vyráběly zbraně pro konflikty, které v době studené války Moskva rozdmýchávala po celém světě.
"Česká republika byla mezi vývozci zbraní jednou z mocností a máme personál, materiální základnu a výrobní linky potřebné pro zvýšení kapacity," řekl agentuře Reuters český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
"Pro Čechy je to velká šance navýšit (zásoby) toho, co potřebujeme, poté, co jsme Ukrajincům předali staré zásoby ze sovětské éry. Můžeme tak ostatním zemím ukázat, že dokážeme být spolehlivým partnerem ve zbrojním průmyslu," dodal Landovský.
Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 a rozšíření NATO do regionu přiměly firmy k modernizaci. "Stále ale mohou rychle vyrábět věci, jako je munice, která se hodí do sovětských systémů," řekl Siemon Wezeman, výzkumník Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI).
Dodávky na Ukrajinu zahrnovaly dělostřelecké náboje "východních" ráží, jako jsou 152mm houfnicové náboje a 122mm rakety, které se na západě nevyrábějí, uvedli činitelé a představitelé firem. Ukrajina podle nich získala zbraně a vybavení prostřednictvím darů od vlád i přímých obchodních smluv mezi Kyjevem a výrobci.
"Východoevropské země Ukrajinu výrazně podporují," řekl Christoph Trebesch, profesor na kielském institutu IfW. "Zároveň je to pro ně příležitost, jak vybudovat svůj vojenský výrobní průmysl," dodal.
Ukrajina obdržela od českých firem zbraně a vybavení v hodnotě téměř 50 miliard korun, z toho asi 95 procent tvořily komerční dodávky, řekl agentuře Reuters náměstek na českém ministerstvu obrany Tomáš Kopečný. Podle něj bude český vývoz zbraní v letošním roce nejvyšší od roku 1989, přičemž řada firem v tomto odvětví zvyšuje počet pracovních míst i výrobní kapacity.
"Pro český obranný průmysl je konflikt na Ukrajině a pomoc, kterou poskytuje, jednoznačně impulsem, který jsme za posledních 30 let nezažili," řekl Kopečný.
Šéf české skupiny STV David Hác nastínil agentuře Reuters plány na zprovoznění nových výrobních linek na munici malého kalibru a uvedl, že se uvažuje také o rozšíření kapacit pro výrobu munice velkého kalibru. Na napjatém trhu práce se podle něj společnost snaží přetáhnout pracovníky ze zpomalujícího automobilového průmyslu.
Prodeje vojenského vybavení pomohly skupině Czechoslovak Group, která vlastní společnosti Excalibur Army, Tatra Trucks a Tatra Defence, v prvním pololetí téměř zdvojnásobit tržby oproti předchozímu roku na 13,8 miliardy korun.
Společnost zvyšuje výrobu dělostřeleckých granátů "natovské" ráže 155 mm i "východní" ráže 152 mm. Renovuje také bojová vozidla pěchoty a tanky T-72 ze sovětské éry, řekl agentuře Reuters mluvčí společnosti Andrej Čírtek. "Po zahájení ruské agrese se naše dodávky pro ukrajinskou armádu zněkolikanásobily," řekl Čírtek.
Dodávky pro Ukrajinu jsou podle něj více než jen dobrý byznys. "Většina českého obyvatelstva si ještě pamatuje doby ruské okupace naší země před rokem 1990 a my nechceme mít ruská vojska blíže k našim hranicím," dodal.
Zdroj: ČTK, Reuters