Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v únoru zrychlil na 67,07 procenta z lednové hodnoty 64,86 procenta. Oznámil to dnes turecký statistický úřad. Meziroční míra inflace v Turecku tak vzrostla už čtvrtý měsíc za sebou a dostala se na nejvyšší úroveň za 15 měsíců. Analytici v anketě agentury Bloomberg únorovou inflaci odhadovali na 66 procent.
Meziměsíční růst spotřebitelských cen pak v únoru zpomalil na 4,53 procenta z lednových 6,70 procenta. Jeho tempo nicméně zůstalo výrazně nad úrovněmi z loňského čtvrtého čtvrtletí.
Turecká centrální banka v únoru podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 45 procentech. Zastavila tak několik měsíců trvající sérii prudkého zvyšování úroků, kterým reagovala na vysokou inflaci. Zároveň signalizovala, že základní úrok zůstane na současné úrovni, dokud nenastane výrazný a trvalý pokles měsíční inflace.
Instituci nyní vede Fatih Karahan, dosavadní guvernérka Hafize Gaye Erkanová na začátku února rezignovala. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jmenoval Karahana guvernérem centrální banky s účinností od 3. února. Erkanová, která byla od loňského června první ženou v čele turecké centrální banky, rezignaci oznámila o den dříve. Odstoupila poté, co se v tureckých médiích objevila tvrzení o nepotismu, tedy obsazování lukrativních pozic příbuznými či přáteli. Erkanová tato tvrzení odmítla jako nepravdivá.
Když se Erkanová loni v létě ujala role guvernérky, byla základní úroková sazba na 8,50 procenta. Centrální banka ji pak v rychlém sledu zvyšovala, letos v lednu se tak základní úrok dostal na 45 procent.
Základní úrok začala centrální banka zvyšovat díky tomu, že prezident Erdogan změnil postoj a zanechal své nekonvenční politiky, kdy brojil proti vysokým sazbám. Jeho někdejší přístup je podle většiny ekonomů zodpovědný za to, že se do Turecka vrátila měnová krize, která prudce zvýšila životní náklady. Mnoho domácností tak mělo problém obstarat si základní zboží.