Víkendový útok Íránu na Izrael znovu připomněl, jak napjatá je současná geopolitická situace. V rámci íránsko-izraelského konfliktu došlo vůbec poprvé k přímému útoku Íránu na Izrael, jenž se židovskému státu podařilo i díky spojenecké podpoře odrazit. Bezprostřední tržní reakce byla až překvapivě nevýznamná, jak u cen ropy, tak například amerických státních dluhopisů, které jsou typickým bezpečným přístavem v geopoliticky vypjatých momentech.
Trhy jinými slovy věří, že další eskalace do podoby širšího regionálního konfliktu nehrozí. Zásadní však bude intenzita izraelské odvety, podobně jako tomu bylo v případě války mezi Izraelem a Hamásem po 7. říjnu. Ať již bude izraelská odpověď jakákoli, je každopádně vysoce pravděpodobné, že konflikt bude pokračovat v podobě zástupné války, která již generuje konkrétní makroekonomické dopady.
Příkladem jsou útoky jemenských povstalců (podporovaných Íránem) vůči obchodním lodím v Rudém moři, které několikanásobně zdražily námořní dopravu z Asie do Evropy/Spojených států. Zvýšené napětí v dodavatelských řetězcích pak může být dalším impulsem k jejich zkracování v podobě reshoringu (obnovení domácí produkce) nebo nearshoringu (produkce blíže domácímu trhu).
Mezi ohnisky střetu zůstává také válka mezi Ruskem a Ukrajinou, třebaže v posledních měsících zůstává lehce stranou pozornosti a trhy ji v zásadě ignorují. Ukrajinskou protiofenzivu rozhodně nelze označit za úspěch a válka čím dál více připomíná zapouzdřený konflikt. O to důležitější je vojenská podpora ze strany Západu, bez které by Ukrajinci jen stěží bránili frontové linie.
A právě podpora Ukrajiny ze strany Spojených států je nyní největším otazníkem. Americký prezident Biden se již několik měsíců snaží prosadit v Kongresu nový balík pomoci v hodnotě 60 mld. dolarů, zatím však neúspěšně. Lze přitom čekat, že půjde o jedno z důležitých témat listopadových prezidentských voleb, které jsou hlavním politickým rizikem letošního roku. Vítězství Donalda Trumpa by totiž mohlo významně ovlivnit obranyschopnost Ukrajiny, stejně jako fungování celé Severoatlantické aliance.
*** TRHY ***
Koruna
Tuzemské měně se včerejší seance vydařila a nehledě na další růst amerických tržních sazeb se vrátila pod hladinu 25,30 EUR/CZK. Domácí kalendář je v tomto týdnu relativně prázdný (s výjimkou cen výrobců ve středu), proto bude korunový trh sledovat především dění na hlavních trzích, zvláště pak vývoj tržních sazeb. Zároveň by již mohli být v permanenci i členové bankovní rady ČNB vzhledem k tomu, že do květnového zasedání zbývají přibližně dva týdny. My nadále předpokládáme pokles sazeb o 50bps, největší pozornost však bude věnována případným změnám tzv. neutrální úrokové sazby, tedy “doletové zóny” ČNB v tomto cyklu.
Eurodolar
Eurodolar se včera po zveřejnění amerických maloobchodních tržeb dočasně vzdal všech dřívějších zisků. Březnové tržby byly sice velmi silné, přičemž přišla i výrazná pozitivní revize únorových dat, na druhou stranu však lednové číslo by revidováno drasticky směrem dolů, takže za celý první kvartál nebude příspěvek pro HDP nijak výrazný. Každopádně dolar zůstává silný, resp. eurodolar se pohybuje na letošních minimech
Dnes odpoledne budou sice ve hře další americká data (průmysl, nově zahájené stavby), ale pozornost může být upřena k Fedu, resp. k jeho šéfovi, neboť J. Powell by měl vystoupit v panelové diskuzi o měnové politice. Třeba se něco zajímavého od hlavy Fedu dovíme - trh bude hladový zejména po informacích ohledně dalšího směřování oficiálních úrokových sazeb (zdali je stále držena linie směrem dolů).