Inflace v září skončila viditelně nad naším odhadem – ceny meziměsíčně stagnovaly a meziroční inflace tak vzrostla z 1,9 % na 2,5 % (náš odhad 2,3 %, odhad ČNB 2,1 %). Část bankovní rady navíc tentokrát může znejistit i struktura (vyšší jádrová inflace). To v kombinaci s posledním, relativně jestřábím zápisem ze zasedání bankovní rady a viditelně slabší korunou výrazně zvyšuje pravděpodobnost růstu sazeb na nejbližším listopadovém zasedání. Rozhodli jsme se proto změnit náš výhled a v základním scénáři nově počítáme s jedním dodatečným zvýšením úrokových sazeb na 4,0 % a s jejich dlouhodobější stabilitou na této úrovni (do konce roku 2027).
Zářijová inflační čísla byla podle očekávání zatížena dalším nárůstem cen pohonných hmot. Nepřekvapil ani sezónní pokles cen potravin, byl však o něco mírnější, než jsme předpokládali. Současně vidíme o něco vyšší dynamiku cen neenergetického zboží a lehce vyšší dynamiku cen služeb. I proto po zveřejnění detailní struktury pravděpodobně uvidíme namísto předpokládané stability jádrové inflace její zářijový nárůst z 3,0 % na 3,1 %. A je to právě jádrová inflace, na kterou centrální banka s obavami upozorňovala ve svém posledním zápisu. Ve světle vyššího jádra pak může přísněji vnímat přetrvávající vysoké ceny energií na globálních trzích i restart energetické a potravinové inflace v roce 2027 (obě složky letos pomáhají inflaci krotit). A neuklidní ji asi ani aktuální „slabost“ české koruny.
V našem základním scénáři tak po včerejších číslech sice nezvyšujeme inflační výhled na rok 2027 (pouze lehce na konec roku 2026), nově však hodnotíme náladu a rozložení sil v bankovní radě. Vzhledem k o něco vyšší jádrové inflaci a výrazné nejistotě spojené s lednovým přeceněním (zejména energií) předpokládáme, že v listopadu mohou těsně převážit hlasy pro jedno dodatečné zvýšení úrokových sazeb.
Tržní sazby na krátkém konci české křivky, které ukazují na čtyři další zvýšení sazeb, však nadále považujeme za výrazně přehnané. I v alternativním scénáři počítajícím s inflací v blízkosti 4 % předpokládáme jako „adekvátní reakci“ vrchol sazeb jen lehce nad 4 %.
TRHY
Koruna
Koruna se včera stabilizovala v okolí 24,40 EUR/CZK. Stabilnější eurodolar, vyšší ceny akcií, a především zastavení růstu amerických výnosů koruně v úterý pomohly – otázkou je, na jak dlouho. Vnější prostředí se pravděpodobně v tomto týdnu nijak výrazně nezlepší a koruna zůstane v lehké defenzivě. Nic na tom pravděpodobně nezmění ani dnešní relativně solidní čísla z průmyslu, stejně jako na korunu neměla zásadnější dopad ani včerejší vyšší inflace.
Eurodolar
Jisté uklidnění na trhu s francouzskými vládními dluhopisy přispělo k tomu, že se eurodolar posunul o jednu figuru výše. Stalo se tak navzdory pokračující jestřábí rétorice Fedu, která stále udržuje tržní pravděpodobnost zvýšení sazeb na úrovni 20 %.
Dnes večer by přitom Fed měl zveřejnit podrobný zápis z posledního zasedání, který by mohl poskytnout zpřesněný pohled centrální banky na to, zdali chce skutečně zvyšovat úrokové sazby dvě zasedání po sobě (více viz pondělní FX strategie).
Zlotý
Polská centrální banka by dnes měla ponechat úrokové sazby beze změny, a to navzdory tomu, že inflace v Polsku vyskočila již na 4 %. Jádrová inflace ale v září zřejmě zpomalila na 3,1 % (když meziměsíčně stagnovala), což bude dobrý argument pro holubičí vedení NBP sazby neměnit stejně jako fakt, že v říjnu díky vládní intervenci ceny pohonných hmot výrazně poklesnou.