Český i německý průmysl vykázaly v srpnu příznivá čísla. Česká průmyslová produkce meziročně vzrostla o 2,6 %, německá produkce včetně stavebnictví a energetiky o 2,3 %. Při bližším pohledu se však příběhy obou ekonomik liší. Zatímco v Česku se daří zejména zpracovatelskému průmyslu (díky zahraničním zakázkám), v Německu růst táhlo hlavně stavebnictví. Samotný německý zpracovatelský průmysl byl meziročně stále mírně v mínusu.
Český průmysl rostl solidním tempem navzdory celozávodním dovoleným v automobilkách. Nejvíce k výsledku přispěla výroba ostatních dopravních prostředků, kde se dokončily dlouhodobé zakázky na kolejová vozidla. Daří se ale širšímu spektru sektorů včetně výrobců PC a elektroniky nebo elektrických zařízení. Trochu na brzdu šlape automotive, což je však logické vzhledem k vysokému využití produkčních kapacit. A relativně povzbudivě vypadají i nové objednávky. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 5,9 %, především díky výrobě elektrických zařízení, elektroniky a chemického průmyslu. Růst nových objednávek táhla zahraniční poptávka: zahraniční zakázky přidaly 9,3 %, tuzemské o 0,5 % klesly. Český průmysl tak má z čeho vyrábět, což je povzbudivá zpráva.
Tu přináší ostatně i „měkká čísla“ v čele se zářijovým indexem PMI. Proti srpnu sice klesl, s hodnotou 53,5 bodu však zůstal bezpečně v pásmu růstu. Firmy hlásily vyšší výrobu, další příliv zakázek a nejrychlejší růst zaměstnanosti od dubna 2022. Průzkum tak naznačuje, že srpnový růst nestál jen na jednorázovém dokončení zakázek.
Německý průmysl se ale tak dobře nemá. Srpnová meziroční čísla sice na první pohled vypadají dobře, nicméně tento růst je z velké části tažen stavebnictvím. Samotný průmysl bez energetiky a stavebnictví naopak meziročně klesl o 0,4 %. Pomohlo sice strojírenství, brzdou ale zůstávají automobilky, jejichž výroba opět klesla, zčásti kvůli závodním dovoleným. Zatímco český průmysl roste napříč odvětvími, v Německu známky širšího oživení zatím chybí.
Oba průmysly přitom čelí stejnému riziku, a to rostoucím nákladům. Českým výrobcům podle PMI zdražují energie a materiály, prodejní ceny však zvyšují jen omezeně, takže tlak dopadá na jejich marže. V Německu jsou drahé energie problémem hlavně pro energeticky náročné obory, jejichž produkce v srpnu meziročně klesla o 2,1 %.
Pokud ceny ropy a plynu zůstanou na současných úrovních, mohou vyšší náklady postupně přibrzdit výrobu i tam, kde dnes zakázky přibývají. Nejvíce by to pocítilo Německo, jehož automobilový průmysl už teď prochází těžkým obdobím.
TRHY
Koruna
Česká koruna se po vyšší, než očekávané inflaci přiblížila k hranici 24,40 EUR/CZK, silný dolar ale brání výraznějším ziskům. Vzhledem k napjaté situaci na francouzském dluhopisovém trhu zůstane dolar zřejmě na koni a koruně tak ke konci týdne ani relativně solidní makro čísla (včerejší průmysl a dnešní maloobchod) k ziskům nepomohou.
Eurodolar
Eurodolar se včera propadl nakrátko zpátky pod 1,12, což měly na svědomí opět ztrácející francouzské vládní dluhopisy. Nicméně měnový pár ztráty částečně smazal, když podrobný zápis ze zasedání Fedu poukázal spíše na rozpory uvnitř FOMC než na to, že by centrální banka chtěla opět rychle zvýšit úrokové sazby. Tržní pravděpodobnost zvýšení sazeb Fedu v říjnu tak dále poklesla.
I dnes bude muset měnový pár sledovat vývoj francouzských dluhopisů (a také ceny ropy a plynu, které se drží stále vysoko), přičemž důležité budou i komentáře centrálních bankéřů z obou stran Atlantiku s tím, že tentokrát by to měla být ECB, která zveřejní zápis z posledního zasedání.
Zlotý
NBP včera v souladu s všeobecným očekávání ponechala úrokové sazby beze změny na úrovni 3,75 %, přičemž ke svému rozhodnutí jako obvykle vydala velmi strohý komentář. Zajímavější by mohla být odpolední tisková konference prezidenta NBP Glapinského, která by mohla poskytnout přesnější obrázek ohledně toho, jak vedení centrální banky vidí aktuální vládní intervence na trhu pohonných hmot (s cílem snížit jejich ceny).