Čeští europoslanci se domnívají, že případná obchodní válka Evropské unie se Spojenými státy nikam nepovede. Někteří zmiňují, že je potřeba zaměřit se v odvetných opatřeních na americká cla na oblast služeb, zejména americké technologické giganty, vyplynulo z ankety ČTK. Americký prezident Donald Trump plánuje dnes večer oznámit zavedení dalších, podle něj recipročních cel. Již minulý týden oznámil cla na dovoz automobilů do USA.
Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z největší frakce Evropské lidové strany (EPP) musí Evropa na americké kroky reagovat. "Naše reakce se přitom nemusí odehrát jen v oblasti cel, ale například i v přístupu digitálních technologií na trh EU," uvedl. Evropská komise by podle něj měla rychle předložit návrh, který bude minimalizovat ekonomické škody způsobené kroky Bílého domu, zajistí co nejférovější podmínky pro unijní firmy a zároveň se pokusí co nejvíce zmírnit dopady protekcionistické politiky USA na občany EU.
"Máme evropskou legislativu, která nám umožňuje na obchodní agresivitu Trumpovy administrativy reagovat. Nicméně hlavní je teď připravit transatlantický summit a dát všechny problémy na stůl, včetně naší spolupráce, ale také samozřejmě řešení války na Ukrajině," uvedla europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), která je rovněž členkou frakce EPP. Hlavní je podle ní najít dohodu. "Rozkoly mezi demokratickými spojenci budou jen nahrávat autokratickým režimům a jejich vlivu ve světě," dodala.
Na cla na automobily doplatí podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) ve velkém hlavně Německo, zatímco Francie se to tolik netýká. "Povede se debata, jak na to zareagovat, Francouzi budou chtít tvrdou odvetu, Němci se budou bát. Uvidíme. Každopádně to dál posune i dynamiku debaty o automobilovém průmyslu," řekl českým novinářům ve Štrasburku Vondra.
Český europoslanec míní, že nemá cenu se pouštět do eskalace, pokud jde o automobilový průmysl. "Myslím, že je třeba udeřit někde jinde, kde je nerovnováha opačná, tedy ve službách," uvedl s odkazem na americké technologické giganty, které je podle něj třeba zdanit. "Mají obrovský byznys na obrovském evropském trhu, ze kterého mají velké zisky a náklady například sociální neseme my. Je to samozřejmě těžká věc, protože používají jako vstupní bránu Irsko, takže to předpokládá nějaký dialog s Irskem v rámci EU," dodal Vondra. U daňových záležitostí je navíc potřeba dosáhnout jednomyslnosti. "Ale dá se to udělat, normálně se dohodnout a zdanit je někde, kde by to zabolelo i je," doplnil. Za hlavní americké digitální giganty jsou považovány firmy , , či .
Jeho kolega ze stejné frakce Ondřej Krutílek (ODS) v této souvislosti dodal, že pokud jde o nákladní automobily, tak Američané mají vyšší cla na dovoz z Evropy než Evropa na americké stroje. "Takže pokud bychom se chtěli držet v sektoru automobilového průmyslu, tak tam něco máme," uvedl. "Ale souhlasím, že pokud bychom to drželi jenom takto sektorálně, tak by to směřovalo k eskalaci, která by vlastně k ničemu dobrému ve výsledku nevedla," dodal Krutílek.
I podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu by Evropa měla zachovat chladnou hlavu. Dostálová se domnívá, že s USA by měli vyjednávat představitelé zemí, kterých se obchod týká nejvíce. "Kteří lídři by to měli být? Stačí se podívat na top 10 nejvíc obchodujících zemí se Spojenými státy, kam patří Dánsko, Nizozemsko, Itálie a Francie. V zájmu této čtyřky je, aby s panem Trumpem debatovali," uvedla Dostálová. Trump podle ní nebude jednat s představiteli Evropské komise.
Odveta vůči americkým technologickým gigantům ale podle ní není nejlepším řešením. "Pokud jde o zdanění, či uvalení cla na technologické společnosti, musíme si uvědomit, že mezi top 10 největších technologických společnosti je osm ze Spojených států," uvedla. "Pokud se něco takového stane, tak nejenom, že Evropě ujíždí vlak v konkurenceschopnosti a průmyslu, ale ještě nám ujede vlak i v AI, protože samozřejmě budou nějaká protiopatření. Proto říkám, že toto není výhodné pro nikoho," dodala Dostálová.
Europoslanec za Motoristy Filip Turek (Patrioti pro Evropu) v souvislosti s oznámením amerických cel na automobily zmínil, že USA představují pro Českou republiku až desátý nejvýznamnější exportní trh o velikosti přibližně tři procenta. "Většina prémiových evropských automobilových výrobců již dávno přesunula část své produkce přímo do Spojených států," uvedl Turek v reakci pro ČTK. Oznámená cla lze podle něj vnímat spíše jako strategické rozhodnutí americké administrativy s cílem relokovat výrobu z Kanady a Mexika zpět na americké území a motivovat zahraniční výrobce k budování nových výrobních kapacit přímo v USA.
"Samozřejmě se to dotkne Německa, jsem proti těmto clům, ale skutečnou tragédii pácháme na evropském, německém i českém průmyslu my díky vlastnímu Green Dealu, ESG reportingu, emisním povolenkám, fleetovým emisím, nesmyslným nařízením," řekl. "Navíc my jsme vůči USA nastavili jako první cla na dovoz automobilů ve čtyřnásobné výši. Američané nám to vrátili pouhým 2,5 násobkem," dodal.
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených zastává podobný názor jako Vondra s tím, že je třeba se zaměřit na technologické firmy. "Evropa by neměla reagovat lineárně a vyměňovat oko za oko. Z takové obchodní války nikdo nic mít nebude, pouze budeme všichni chudší," uvedla. EU by se podle ní měla zaměřit na "logické díry v našich trzích". Jde právě o digitální giganty, kteří "na evropských občanech vydělávají miliardy a přitom se vyhýbají platným pravidlům". "Vymáhání daní, tvrdší regulace monopolů nebo omezení jejich přístupu k našemu trhu v případě neplnění by bylo účinnější, než pouhé oplácení cel na průmyslové zboží," dodala Gregorová.
Americký prezident se chystá dnes večer oznámit další, tentokrát reciproční cla na dovoz ze zemí, které jsou podle něj zodpovědné za to, že Spojené státy mají vysoký obchodní deficit. Očekává se, že opatření zasáhnou mnoho výrobků z různých odvětví. Trump už v únoru zvýšil cla na dovoz z Číny. Zavedl také cla na hliník a ocel a minulý týden oznámil, že zavede 25procentní clo na dovoz automobilů a jejich dílů do USA.
Evropská unie již v reakci na cla na ocel a hliník oznámila protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard Kč). Tato protiopatření měla částečně začít platit od 1. dubna, částečně pak od 13. dubna. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že všechna celní opatření by měla vstoupit v platnost v jediný den, a sice 13. dubna. Mezitím unijní exekutiva konzultuje možnou reakci s jednotlivými členskými státy.