Naštěstí nežijeme v Matrixu a člověk je v ekonomice nezastupitelný, prací a někdy i myšlenkami. Proto jsou ekonomové asi nejčastějšími uživateli demografických projekcí. Český statistický úřad se prozatím nejdále podíval do roku 2050. Boris Burcin a Tomáš Kučera z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nahlédli nejprve do roku 2065 a na žádost vládní pracovní skupiny pro reformování penzí jí protáhli až do roku 2150.
Za 145 let by nás mělo být o třetinu méně, konkrétně 6 638 204. Zároveň česká populace výrazně zestárne. Jak je vidět na oblíbeném ztvárnění věkové struktury v podobě stromu, změní se současný český smrk v letitý africký baobab. Někdy kolem roku 2030 českému stromu „uschne“ horní řada větví – silné poválečné ročníky. Druhá anomálie, „Husákovy děti“ z poloviny 70. let minulého století, zmizí někdy kolem roku 2065. Český strom potom bude podstatně méně členitý. Dnes jsou nejpočetnější skupinou osoby ve věku 31 let. V roce 2150 bude mezi muži nejvíce osob ve věku 70 let, žen bude nejvíce ve věku 74 let. Dnes je počet osob ve věku 65 a více let zhruba stejný jako počet osob ve věku 0-14 let. Do roku 2150 by se měl index stáří (poměr mezi oběma skupinami) zvýšit na 3,06.
Obr. 1: Stromy života
Zdroj: ČSÚ; Burcin, B. a Kučera, T.: Projekce vývoje obyvatelstva ČR na období 2066-2150
|
Tomu se bude muset podřídit chod celé ekonomiky. Sedmdesátníci asi nebudou brázdit sjezdovky na snowboardech (i když kdo ví) a jejich partnerky je asi nebudou oslňovat botami na deseticentimetrových podpatcích. S poklesem poptávky se budou potýkat také výrobci lihovin a tabáku, neboť velká část populace bude mít jejich konzumaci lékařem zakázánu. Zimomřivější stáří ovšem podpoří spotřebu elektrické energie. Nižší ochota cestovat a mobilita osob v pokročilém věku by ovšem mohla trápit rafinérie a prodejce pohonných hmot. Otázkou je, co bude v příštím století používáno jako zdroj energie. Naopak nižší fyzická mobilita prospěje telekomunikačním titulům. Žně budou mít zřejmě také farmaceutický průmysl nebo výrobci vyvážené stravy pro spokojené stárnutí. Ubývání populace se podepíše i na trhu nemovitostí. Dnes je v ČR zhruba 4,4 milionu bytů a na jeden byt připadá 2,3 člověka. Při stejném bytovém fondu by v roce 2150 bydlel v jednom bytu jeden a půl člověka. Pro příštích několik generací asi nebude nejvýhodnější investicí koupit svým dětem či vnoučatům byt nebo dům. Developerské společnosti nebudou mít na růžích ustláno. Asi je zřejmé, jak si sestavit na příštích 150 let portfolio z titulů obchodovaných v současnosti na pražské burze.
Obr. 2: Počty obyvatel (v mil. osob) a míra závislosti (%)
Zdroj: ČSÚ; Burcin, B. a Kučera, T.: Projekce vývoje obyvatelstva ČR na období 2066-2150
|
Odhlédneme-li od utopií, jisté je, že taková společnost bude mít úplně jiný penzijní systém. Aplikace toho současného by každý rok znamenala výdaje na důchody ve výši zhruba 16,5 % HDP, přičemž na pojistném by se vybrala pouze polovina. Celkový dluh už nemá cenu vyčíslovat, stejně by nám tolik nikdo nepůjčil. Jen pro ilustraci, pokud bychom chtěli udržet průběžné financování se stejným náhradovým poměrem, museli bychom postupně upravovat věkovou hranici pro starobní důchod tak, aby se neměnila míra závislosti. V polovině příštího století by se odcházelo na penzi v 82 letech. Vzhledem k očekávané naději dožití při narození by muži pobyli na penzi v průměru 9 let, ženy 12 let, což je podobné jako dnes. Reforma penzí bude tématem ještě mnoho desetiletí… pokud ovšem nedojde k pochopení myšlenky, že v případě vymírání společnosti je lpění na výrazné mezigenerační solidaritě (průběžné financování) nikoli ušlechtilé, ale pošetilé.