Justin Wolfers z University of Michigan si myslí, že zvednutí sazeb americkou centrální bankou je pravděpodobně jen prvním z celé série. Podle něj přijde do konce roku ještě jedno nebo dokonce dvě, a to už bude mít zřejmě znatelnější dopad na další sazby včetně těch hypotéčních. Jenže právě to je cílem, protože Fed chce snížit cenové tlaky. Kevin Warsh jako předseda Fedu ale nemá možnost ukončit konflikt na Blízkém východě nebo zrušit cla. Jediný, kdo tvrdí, že inflace se snižuje, je přitom podle ekonoma americký prezident.
Za bizarní považuje profesor situaci, v níž americký prezident vyhrožuje Warshovi, že zavede další cla na obchodní partnery. Wolfers tím připomněl nedávná Trumpova slova, kdy hrozil zavedením cel v případě, že Fed nesníží sazby. „Hrozil, že poškodí americkou ekonomiku, pokud (Fed) neudělá, co chce,“ řekl ekonom k Trumpovým výrokům. Warsh a americká centrální banka ale „chápou, že tohle je prezident, který vyhrožuje, ale jen zřídka podle toho jedná. Takže sazby zvedli navzdory absurdním výhrůžkám. Pokud by je prezident naplnil a zastavil obchod, Wall Street by se pravděpodobně zhroutila a ekonomika by byla na hraně recese.“
Wolfers k tomu dodal, že poslední rozhodnutí o zvýšení sazeb bylo schváleno vedením Fedu, které tvoří 12 členů. Jde o lidi z různých oborů, byli jmenováni různými prezidenty a shodli se na tom, že sazby by měly jít nahoru. I když Trump tvrdil, že by sazby měly být naopak o jeden procentní bod níž. Takovým krokem by se nic nezískalo, namístě by byl, pokud by ekonomika procházela výrazným ochlazením. V současné situaci by šlo ale o „drahý omyl“.
O posunu v americké monetární politice hovořil i Mohamed El-Erian, který mimo jiné působí jako poradce společnosti . Ten na CNBC řekl, že Fed neměl moc na výběr, protože trhy přisuzovaly velkou pravděpodobnost zvýšení sazeb. Ve skutečnosti ale podle tohoto experta existovaly i pádné argumenty pro ponechání sazeb na předchozích úrovních a on nesouhlasí s názory, že sazby měly jít nahoru ne o 25, ale o 50 bazických bodů. Tak se vyjádřil třeba Jeff Gundlach, ale El-Erian by podle svých slov spíše nechal sazby beze změny. Nedomnívá se totiž, že by docházelo k růstu inflačních tlaků. Neukazují na něj ani data, ale ani růst výnosů dlouhodobějších dluhopisů. Ten je totiž podle ekonoma odrazem celkově vyšší poptávky po kapitálu, která z velké části pramení z investic do umělé inteligence.
El-Erian si myslí, že současný konsenzus hovoří o pokračující silné ekonomice, tudíž je dobré být stále plně zainvestován v akciích. Podle něj ale neexistuje žádný dominantní scénář, relevantní jsou i rizika, která by uvedený konsenzus mohla podkopat. K tomu dodal, že finanční podmínky jsou v některých částech ekonomiky utažené, příkladem je bydlení. Ale jsou části, kde jsou naopak uvolněné. Pro celé hospodářství by ale byla špatná zpráva, pokud by Fed šel cestou, se kterou nyní počítají trhy. Ty totiž podle ekonoma odráží očekávání dalšího trojího zvýšení sazeb do poloviny příštího roku.