Ruská propaganda a internetoví trollové používají téma ukrajinského náhradního mateřství k tomu, aby relativizovali, zamluvili a obhájili únosy ukrajinských dětí. Tato manipulace funguje na principu odvrácení pozornosti a očernění oběti (tzv. victim blaming). Logika ruského trolla v diskusích vypadá následovně: 1. Vytvoření falešné morální rovnováhy Troll se snaží v diskusích prosadit narativ: „Proč kritizujete Rusko za to, že děti odváží do bezpečí, když samotná Ukrajina s dětmi legálně kšeftuje přes náhradní mateřství?“ Cílem je vzbudit dojem, že Ukrajina nemá žádné morální právo si na únosy stěžovat. 2. Konstrukce konspiračních teorií Trollové legální a státem regulovaný proces náhradního mateřství na Ukrajině záměrně nafukují a propojují s nejtemnějšími hoaxy. Tvrdí, že Ukrajina je „továrnou na děti pro západní zvrhlíky“, případně šíří lži o obchodu s lidskými orgány. Rusko se pak v tomto lživém příběhu stylizuje do role „zachránce“, který děti před tímto „prohnilým Západem“ chrání. 3. Záměrné míchání dvou různých věcí • Fakta o náhradním mateřství: Jde o legální medicínský proces asistované reprodukce, kdy náhradní matka odnosí dítě genetickým rodičům (často cizincům), kteří si ho legálně převezmou. • Fakta o únosech dětí: Ruská armáda a úřady násilím či podvodem (např. přes fingované letní tábory) odebraly Ukrajině téměř 20 000 dětí, protiprávně jim změnily občanství a daly je k nuceným adopcím do ruských rodin, což OSN i Mezinárodní trestní soud (ICC) klasifikují jako válečný zločin. Troll tyto dvě naprosto nesouvisející věci spojí dohromady, aby v běžném čtenáři vyvolal zmatek, znechucení a pocit, že „pravda je někde uprostřed“. Je to klasická ukázka ruské dezinformační strategie, která nemá za cíl předložit fakta, ale zničit schopnost publika rozlišit agresora od oběti.
seabream
