... audit k bitcoinovému daru mj. uvádí, že Stanjurovo ministerstvo nemělo povinnost zasahovat do procesu jeho přijetí. Ale skutečnost, že varování Stanjurových úředníků ohledně daru nebylo předáno dál, však může naplňovat znaky trestného činu, protože státní orgány mají povinnost oznámit podezření na spáchání trestného činu. K tomu je tedy potřeba uvést několik věcí. Ta první je opět připomenutí, že úředníci z MF varovali před přijetím daru s tím, že může dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Stanjura tvrdí, že se o tomto dokumentu dozvěděl až 25. března, tedy ještě předtím, než se v aukci začaly dražit bitcoiny. Nejde tedy jen o Blažka, který mohl dražby zastavit, ale také o jeho stranického kolegu Stanjuru, který už před dražbou věděl, odkud bitcoiny pocházejí (z darknetu Nucleus Marketplace). O jeho roli ale vláda Petra Fialy mlčí. Takže i když měl tyto informace ministr Stanjura, k aukcím přesto za tři dny (28. 3.) došlo. Ministerstvu financí to zřejmě nevadilo, neboť v první polovině května šéf Stanjurova kabinetu (Filip Benda, bratr poslance Marka Bendy) požádal resort spravedlnosti o informace o aukcích. Na což Blažkův resort obratem reagoval. Viz příloha. A další věc je ta, že audit tvrdí, že ministerstvo financí (MF) nemělo zákonnou povinnost vstoupit do procesu přijetí daru. Přestože úředníci před tím upozorňovali, že stát by se tak mohl podílet na legalizaci výnosů z trestné činnosti, klíčové varování údajně nebylo včas předáno ani ministru financí, ani rezortu spravedlnosti, ani policii. Celý případ má díky tomu ještě jednu okolnost, která zatím ve veřejném prostoru zaznívá jen okrajově – totiž právní povinnost státních orgánů oznámit podezření na spáchání trestného činu. Ta se přitom neváže pouze ke speciálnímu zákonu proti praní špinavých peněz (AML). V případě ministerstva financí se to tedy nestalo, jelikož klíčové varování nebylo včas předáno nejen ministrovi financí a spravedlnosti. Podle trestního řádu mají státní orgány – tedy i ministerstva – obecnou oznamovací povinnost, pokud zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že mohl být spáchán trestný čin. A právě legalizace výnosů z trestné činnosti, k níž by podle právního odboru přijetím daru mohlo dojít, je sama o sobě trestným činem. Pokud by se navíc prokázalo, že některý z veřejných činitelů měl hodnověrné informace o přípravě takového trestného činu, a přesto nijak nezasáhl, mohlo by jít o trestný čin nepřekažení trestného činu podle § 367 trestního zákoníku, který legalizaci výnosů z trestné činnosti výslovně zmiňuje. Za to hrozí až tři roky odnětí svobody. Takže tolik k roli ministra Stanjury, na jehož roli se často zapomíná. (https://x.com/zdislavapokorna/status/1962457706821714105)
Kočičák
