Majoritní vlastníci nadále mohou vytěsňovat z akciových společností menšinové akcionáře. Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení části obchodního zákoníku, která transakci zvanou squeeze-out umožňuje. Nyní čte soudce zpravodaj Jiří Mucha obsáhlé zdůvodnění verdiktu.
Podle novely obchodního zákoníku, která vstoupila v platnost v roce 2005, mohou k vyplacení menších akcionářů přistoupit držitelé devadesátiprocentní majority ve firmách. Menšinoví akcionáři si stěžují na nízké ceny vyplácené za akcie a na to, že jsou oproti majoritním vlastníkům v nevýhodné pozici. "Veškeré chyby a nejasnosti legislativy nesou na svých bedrech menšinoví akcionáři. Majoritní vlastník má svůj přístup k akciím popsán velmi přesně," řekl dnes soudu právní zástupce senátorů, expert na mezinárodní obchodní právo Petr Zima.
Senátoři kritizovali také způsob přijetí novely obchodního zákoníku. Úprava squeeze-outu se do normy dostala prostřednictvím pozměňovacího návrhu, což je praxe, kterou Ústavní soud nedávno kritizoval. "Je to velmi citlivá záležitost, proto je chyba, že úprava nebyla normálně diskutovaná a neprošla normálním legislativním procesem," uvedla senátorka Soňa Paukrtová z Klubu otevřené demokracie.
Podle údajů z letošního ledna přišli menšinoví akcionáři za dobu platnosti squeeze-outu o podíly ve 280 firmách, dalších 400 společností může k výkupu menšinových podílů přistoupit. Za své akcie dosud dostali malí akcionáři celkem 13,5 miliardy korun, v řadě případů mnohonásobně méně, než očekávali. Podle předsedy senátního klubu SNK Josefa Novotného přišli menšinoví akcionáři možná až o 30 miliard korun.