Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Hodně bude záležet nejenom na tom, kdo v boji o Bílý dům zvítězí, ale také na tom, která z obou hlavních politických stran ovládne Kongres. To platí zejména pro daňové návrhy, které musejí schvalovat zákonodárci. Přesto má prezident nezávislou pravomoc přijímat významná rozhodnutí, zejména v oblasti obchodu a přistěhovalectví.
Zde je pohled na pět nejvýznamnějších ekonomických dopadů výsledku nadcházejících voleb:
Daně
Trump staví snížení daní z příjmu do popředí své kampaně. Slíbil, že prodlouží daňové škrty schválené za jeho prvního funkčního období, které by jinak přestaly platit na konci příštího roku. Ještě více snížit by chtěl daně z příjmů právnických osob. V kampani nastínil i další návrhy na snížení daní, včetně ukončení zdanění spropitného, odměňování přesčasů a dávek sociálního zabezpečení. Tvrdí, že výpadek příjmů by částečně kompenzovala nová cla na dovážené zboží.
Harrisová se jen zavázala prodloužit Trumpovy daňové škrty z roku 2017 pro ty, kteří vydělávají méně než 400.000 dolarů (9,4 milionu Kč) za rok. Říká, že zruší končící daňové škrty pro nejbohatší Američany, zavázala se zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob a zavést chce minimální daň pro miliardáře. Rozšířila by rodinám daňové úlevy na děti a nabídla by úlevy pro menší podniky.
Blížící se konec platnosti daňových škrtů z roku 2017 si v příštím roce pravděpodobně vynutí změny v daňové legislativě. Žádná ze stran nechce převzít zodpovědnost za zvýšení daní pro střední třídu, takže daňová politika bude na příštím zasedání dominovat jednání Kongresu. Pro výsledek bude rozhodující složení Kongresu. Jasné volební vítězství, kdy stejná strana získá kontrolu nad prezidentským úřadem, Senátem a Sněmovnou reprezentantů, by uvolnilo cestu stranickému plánu. Rozdělená vláda by si naopak vynutila vyjednanou dohodu.
Obchod
Největší potenciální šok pro podnikání by přišel z Trumpova plánu prudce zvýšit cla, čímž by se Trump snažil donutit firmy k přesunu výroby do USA. Republikánský kandidát navrhuje minimální cla mezi deseti a 20 procenty na veškeré dovážené zboží a clo 60 procent nebo více na zboží dovážené z Číny. Organizace Bloomberg Economics předpokládá, že maximální verze plánu s celoplošným clem ve výši 20 procent by snížila hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států o 0,8 procenta a přidala 4,3 procenta k inflaci do roku 2028, pokud by k odvetným opatřením přistoupila jen Čína. Pokud by na Trumpova opatření zareagoval i zbytek světa, HDP by to snížilo o 1,3 procenta, avšak inflaci by to zvýšilo mírněji, a sice o 0,5 procenta. A to proto, že by americká ekonomika byla celkově slabší.
Harrisová naznačila širokou kontinuitu s obchodní politikou administrativy současného prezidenta Joea Bidena a také varovala, že Trumpovy návrhy by pro spotřebitele znamenaly nutnost platit "národní daň z obratu“. Oba kandidáti uvedli, že zablokují navrhované převzetí ocelářské firmy United States Steel, k němuž se chystá podnik z Japonska. To signalizuje shodu na přísném postupu k zahraničním investicím v citlivých sektorech. Prezident má v USA značnou jednostrannou pravomoc jednat o obchodní politice.
Přistěhovalectví
Trump slíbil největší deportaci migrantů bez dokladů v historii, což je opatření, které by okamžitě zasáhlo mnoho odvětví ekonomiky, zejména stavebnictví, pohostinství a maloobchod. Právě tyto sektory jsou silně závislé na práci imigrantů – ať už jsou v zemi legálně, či ilegálně. Ekonomové tvrdí, že takový krok by otřásl trhem práce, narušil podnikání a jeho provedení by stálo miliardy dolarů.
Harrisová by podnikla mnohem skromnější kroky. Slíbila, že znovu zavede legislativu omezující nelegální překračování hranic, politiku, která by v případě rozděleného Kongresu po volbách vyžadovala podporu obou stran. Prezident má i v otázce přistěhovalectví rozsáhlé pravomoci.
Energie
Trump razí heslo "vrtat, bejby, vrtat“. Slibuje, že omezí regulaci při těžbě ropy, zemního plynu a uhlí, a slibuje, že zpřístupní více federální půdy k produkci fosilních paliv. Argumentuje zejména tím, že sníží náklady. Bývalý prezident rovněž říká, že ukončí politiku Bidenovy administrativy, která nabízí dotace na podporu takzvané zelené energie.
Harrisová naopak preferuje transformaci energetiky a přechod na čistší zdroje. Viceprezidentka se zavázala snížit náklady na energii v domácnostech, ale počítá s tím, že klimatickou krizi bude řešit prostřednictvím čisté energie a ochrany veřejných pozemků.
Deficity
Pokud jakýkoliv z kandidátů své plány prosadí, deficit veřejných financí se v USA zvýší, říkají analytici. Za Trumpa by ale zvýšení schodku podle nich bylo téměř dvojnásobné. Větší deficity obvykle znamenají vyšší úrokové sazby a výpůjční náklady, a to jak pro domácnosti, tak pro podniky. Plány Harrisové by zvýšily deficit kumulativně až o 3,95 bilionu dolarů za deset let, zatímco Trumpovy plány by schodek zvýšily až o 7,75 bilionu dolarů, odhaduje Výbor pro zodpovědný federální rozpočet, což je nadstranická organizace zaměřená na fiskální problematiku.
Investoři zatím vyhlídky americké fiskální politiky hodností vcelku optimisticky, bez ohledu na to, kdo ve volbách zvítězí. Chuť nakupovat americké státní dluhopisy trvá, i když deficit za fiskální rok do 30. září vzrostl na 1,83 bilionu dolarů z 1,7 bilionu USD v předchozím roce.
Přesto někteří analytici varují, že neudržitelná fiskální trajektorie může na trhu způsobit výraznější kolísání. Státní dluh Spojených států by měl už letos dosáhnout 99 procent HDP. Bloomberg Economics odhaduje, že pokud své plány prosadí Trump, deficit se do roku 2028 zvýší na 116 procent. Kdyby své plány prosadila Harrisová, tak i její konzervativnější plány zvýší deficit na 109 procent HDP. Rozdělená vláda, ve které má opoziční strana pod kontrolou alespoň jednu komoru Kongresu, by mohla deficity omezit, protože Kongres musí schvalovat výdaje i daně.