Česká vláda včera společně s obnovenou regulací cen pohonných hmot schválila státní rozpočet pro rok 2027. Ten, po nespokojenosti Motoristů a SPD s původní výší schodku, doznal jen kosmetické změny – rozpočtový deficit klesl o tři miliardy na 386 mld. Kč. Celkový schodek veřejných financí naroste z letošních 2,7 % na 3,5 % HDP, tedy čtvrtý nejhorší výsledek v moderní historii.
Nepatrné snížení rozpočtového schodku nic nemění na jeho celkovém hodnocení. V časech solidního hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti je takto vysoké tempo zadlužování jen těžko obhajitelné. Vláda sice tvrdí, že jde o proinvestiční rozpočet, ale kapitálové výdaje zůstanou meziročně téměř totožné okolo 3 % HDP. V absolutním vyjádření je sice vidět nárůst na téměř 290 mld. Kč, to ale zároveň znamená, že dalších téměř 100 miliard schodku půjde na běžné výdaje – například na důchody, včetně nesystémového jednorázového příspěvku 2 000 Kč s rozpočtovou cenovkou zhruba 4,5 mld. Kč.
Vláda navíc posílá fiskální impuls do ekonomiky, která operuje blízko svého potenciálu. Co to prakticky znamená? Pokud je využití kapacit na hraně, jak naznačuje např. napjatý trh práce, dodatečné investiční výdaje působí proinflačně, tedy komplikují práci ČNB, a zároveň vytlačují soukromé investice. Fiskální multiplikátory, tedy řetězový efekt vládních výdajů na ekonomiku, se zároveň pohybují výrazně pod jedničkou – na rozdíl od časů hluboké hospodářské krize, kdy může jít o efektivní nástroj, jak nastartovat ekonomický růst.
Vláda hodlá do konce roku přijít s legislativními změnami, které by měly příští rok přinést dalších 20 miliard rozpočtových příjmů. Na detaily si nicméně budeme muset počkat, stejně jako na další reformy slibované Motoristy, jež by měly snížit deficit o 60 miliard v roce 2028.
Ani toto tempo fiskální konsolidace ale nebude stačit k plnění fiskálně-strukturálního plánu. Ten totiž počítá se schodkem veřejných financí pouhá 2 % HDP v roce 2028, tj. meziročním snížením deficitu o zhruba 150 miliard. V roce 2029 by měl schodek dále klesnout na 1,6 % HDP. Ideální příležitostí ke konsolidaci měl být právě rok 2027. Vláda mohla přijmout některá bolestivá opatření brzy po volbách, aby na ně měli voliči dostatek času zapomenout. Představa, že se budou razantně snižovat schodky v roce 2028 a zejména ve volebním roce 2029, nepůsobí příliš věrohodně.
Nejde přitom o to, že by vláda neměla možnost s vysokými schodky cokoli dělat. To je jen častý alibismus. Ano, podíl mandatorních a kvazi-mandatorních výdajů na celkových příjmech dosahuje 97 %, což omezuje manévrovací prostor vlády. Sama vláda ale může měnit zákony a tím i podíl zákonem daných výdajů. Vše záleží na ochotě dělat politicky nepopulární kroky. Čím déle ale bude vláda opatření potřebná ke stabilizaci veřejných financí odkládat, tím tvrdší a politicky bolestivější nakonec budou muset být.
TRHY
Koruna
Česká koruna zůstává na dohled hranice 24,30 EUR/CZK, kde vyčkává na nové impulsy. Domácí makro kalendář je tento týden (s výjimkou konjunkturálních dat) prázdný, nicméně koruna bude nadále sledovat zejména vývoj cen energií na globálních trzích. Včerejší skokový pokles evropského plynu na 73 EUR/MWh je sice částečnou úlevou, situace na trhu ale zůstává vyhrocená a vysoce volatilní.
Eurodolar
Při absenci kurzotvorných zpráv volatilita eurodolaru opět uvadá, když euru nijak zásadně nepomohly nižší ceny plynu a pokles rizikové prémie u francouzského vládního dluhu.
Kalendář očekávaných událostí zůstává i pro dnešek prázdný s tím, že trh může kromě cen ropy a vývoje vládních dluhopisů monitorovat sérii vystoupení centrálních bankéřů z ECB a Fedu.
Forint
MNB dnes přeruší cyklus snižování sazeb, a to kvůli kombinaci kurzových rizik, vyšších cen energií a možné změně inflačního cíle z 3,0 % na 2,5 %. Cyklus snižování sazeb by měl pokračovat poté, co odezní nejistota kolem inflace v souvislosti s cenami energií. Pro forint by měl být takový krok pozitivní zprávou.