Růst HDP eurozóny v druhém kvartále zpomalil na meziročních 2,5 procenta z 3,1 procenta v prvním čtvrtletí. Mezikvartálně hrubý domácí produkt přidal 0,3 procenta. Celá EU v druhém čtvrtletí podle odhadů Eurostatu rostla meziročně o 2,8 procenta po 3,3 procenta v 1Q.
V meziročním porovnání se růst HDP EU drží nad údaji z USA (1,8 % ) a Japonska (2,3 %), tedy dvou hlavních obchodních partnerů. Rozdíl se však od minulého kvartálu snížil. V rámci EU se potvrzuje nižší růst u států eurozóny. Její motor, Německo s Francií, za druhý kvartál přidal 2,5, respektive 1,3 procenta. Růst francouzského hospodářství je nyní vůbec nejnižší v celé EU. Všechny státy sice ještě aktuální data nezveřejnily, avšak pozici Francie by žádný z nich ohrozit neměl.
Naopak nejrychleji rostoucí členskou ekonomikou je Lotyšsko. Pobaltský tygr za 2Q vzrostl o 11,3 procenta. V přehřívající se ekonomice ale spolu s rychlým růstem i svižně stoupají ceny (za červenec o 9,5 procenta). Druhé Slovensko je na tom lépe: Růst HDP zůstává nad 9 procenty a inflace je nízko (za červenec 2,3 procenta). I u nových členů EU se však najdou výjimky - HDP Maďarska v druhém čtvrtletí značně zpomalil na meziročních 1,4 procenta.
Česká republika by se měla zařadit po bok těch rychleji rostoucích ekonomik. HDP za druhý kvartál bude zveřejněn až v září, je ale pravděpodobné, že znovu půjde o číslo nad šesti procenty, možná až 6,5 procenta.