Praha 29. srpna (ČTK) - Vláda na dnešním zasedání schválila novelu zákoníku práce, která má odstranit největší chyby současného pracovního kodexu a liberalizovat pracovní trh. Kabinet přijal také aktualizovanou strategii České republiky pro vstup do eurozóny, která oproti předchozím verzím neobsahuje možný termín přijetí eura.
Novela zákoníku práce se záměrně vyhýbá konfliktním tématům a vychází z dohody tripartity, uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí, které normu předložilo. Úprava proto nemění paragrafy, které jsou předmětem politických sporů i stížností u Ústavního soudu. Většina ustanovení je technického rázu.
Návrh zákoníku ovšem přináší i několik věcných změn, například že lidé od 16 do 18 let by mohli pracovat 40 hodin týdně místo nynějších 30. Podle MPSV současná regulace brání zaměstnávání mladých s nízkou či žádnou kvalifikací. Novela také podle Nečase umožní práci přesčas i zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší jednoho roku. Dává rovněž možnost pružněji upravovat příplatky za práci v noci a o víkendu.
Návrh umožní pružnější konta pracovní doby, jejichž rozvržení bude možné měnit během celého dohodnutého období. Vypouští také nutnost souhlasu každého zaměstnance s těmito konty.
Zákoník by mohl začít platit v prvním pololetí příštího roku. Opozice dala najevo, že je připravena o změnách s vládou jednat.
Aktualizovaná strategie pro vstup do eurozóny za hlavní překážku ke splnění kritérií pro přijetí eura označuje špatný stav veřejných financí. Termín zavedení společné evropské měny sice neuvádí, podle premiéra Mirka Topolánka je však dříve navrhovaný rok 2012 za určitých podmínek možné splnit.
"Nakonec se i MF přiklonilo k tomu, že nebudeme dávat závazný termín, protože by to již bylo potřetí a podobný hazard a reputační riziko jsme se rozhodli neabsolvovat," uvedl dnes Topolánek. Vláda bude podle něj strategii znovu projednávat a hodnotit každý rok. Česká republika chtěla původně do eurozóny vstoupit v roce 2010.
Upravená strategie počítá do roku 2012 se snížením deficitu veřejných financí až k jednomu procentu hrubého domácího produktu. V letošním roce se bude schodek pohybovat kolem čtyř procent, přitom maastrichtská kritéria pro přijetí eura požadují maximálně tříprocentní deficit. Schválená reforma veřejných financí by měla příští rok deficit snížit pod tři procenta.
K návrhu poslance ODS Oldřicha Vojíře, který má zjednodušit převod družstevních bytů do osobního vlastnictví, dnes kabinet zaujal neutrální stanovisko. Norma tak míří do Poslanecké sněmovny. Vojířův návrh například odstraňuje časovou lhůtu pro podání žádosti o odkup bytu v majetku družstva.
Podat žádost o odkoupení bytu mohl nájemník-družstevník do roku 1995, poté už družstva na případnou žádost nemusela brát zřetel. Řada lidí, kteří lhůtu dodrželi, podle Vojíře kvůli obstrukcím družstev dodnes byt do osobního vlastnictví nezískala.
Úprava má navíc umožnit nespokojeným členům z družstva vystoupit, získat vypořádací podíl v hodnotě tržní ceny bytu a byt družstvu přenechat. Sociální demokracie už oznámila, že úpravu ve sněmovně nepodpoří; podle největší opoziční strany by změna mohla vést až k vyvlastňování družstevních bytů a ke krachu družstev.
Ministři dnes také schválili nařízení, podle nějž by mělo jít na dotace na zalesňování zemědělské půdy v letech 2007 až 2013 zhruba 1,9 miliardy korun. Stromy by s touto podporou měly být vysázeny na zhruba 12.600 hektarech pozemků, které jsou méně vhodné pro obdělávání. Dotace bude financovat z 80 procent EU a z 20 procent Česká republika. Podpora je součástí programu rozvoje venkova.
Projednání novely vodního zákona, která měla umožnit stavbu protipovodňových hrází na soukromé půdě bez předchozího vyvlastnění, dnes vláda o dva měsíce odložila. Premiér odklad odůvodnil neshodami, které nad novelou ve vládě panují. Novela počítala také s řízeným zaplavováním soukromých pozemků, pokud je při povodních ohrožen majetek a lidské životy.
Předložená novela využívala takzvaný institut strpění, který vlastnická práva pouze omezuje, nikoli odebírá. Díky tomu by podle ministerstva zemědělství mohla být stavba protipovodňových opatření výrazně rychlejší než nyní. Vlastníkům pozemků by prý navíc tato metoda přinesla i příznivější náhrady. Dnes platí, že stát musí nejdříve pozemek odkoupit, a teprve potom na něm může stavět.
S návrhem MZe nesouhlasila legislativní rada vlády. "Vlastník pozemku by musel strpět stavbu, to je vlastně tiché vyvlastnění. Dostal by náhradu, ale nedošlo by k vyvlastnění v klasickém slova smyslu," řekl již dříve šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda, podle kterého by novela byla výrazným zásahem do majetkových práv občanů.