Česká republika přijme euro ve chvíli, kdy to bude výhodné pro ekonomiku a pro občany. Předtím je nutné provést řadu reforem, včetně penzijního a zdravotního sytému. Uvedl to dnes při zahájení Evropského bankovního a finančního fóra premiér Mirek Topolánek s tím, že není zastáncem "uspěchaného přijetí eura". Přesný termín přechodu na euro neuvedl.
"Přijetí eura bude až výsledkem provedených reforem a správné péče o ekonomiku. Opatření, která nám umožní přijmout euro, jsou přesně ta, která beztak potřebujeme prosadit a provést, abychom měli zdravé veřejné finance," uvedl premiér.
Česká republika zatím termín přijetí jednotné evropské měny nemá stanoven; například Slovensko se chystá euro přijmout příští rok.
Euro bude pro Česko podle premiéra přínosem tehdy, až bude splněn mnohem širší soubor kritérií, které se týkají například produktivity práce, flexibility trhu práce, snížení mandatorních výdajů nebo sladěnosti ekonomických cyklů s eurozónou. "S ohledem na vliv německé ekonomiky je důležité sladění s Německem," upozornil Topolánek.
Komplikací může být podle něj rovněž fakt, že Češi nyní věří koruně mnohem více, než v minulosti. "Je nutné připravit je na tu změnu a přesvědčit je," dodal premiér.
Češi jsou k přijetí eura podle lednové studie Mendelovy univerzity v Brně poměrně rezervovaní. Podle studie má euro sice podporu dvou třetin obyvatel, ale jen pětina Čechů je chce zavést co nejrychleji. Naopak téměř dvě pětiny Čechů si přejí euro zavést co nejpozději.
Česko má nyní přechodnou výjimku ze zavedení eura, a to kvůli tomu, že neplní příslušná maastrichtská kritéria. K přijetí eura se ovšem země zavázala již se vstupem do Evropské unie. Trvalou výjimku na přijetí eura mají pouze Británie a Dánsko.
Původní Konvergenční program ČR z loňského března počítal se vstupem do eurozóny v roce 2012. Aktualizovaný program z loňského listopadu už ale žádné konkrétní datum neuvádí. Premiér Mirek Topolánek v té době uvedl, že zavedení eura se nedá do původně zamýšleného termínu stihnout.
Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu deficit veřejných financí, který patří mezi maastrichtská kritéria, loni klesl na 1,58 procenta hrubého domácího produktu. Ministerstvo financí přitom odhadovalo 1,9 procenta. Pro přijetí eura je nutné splnit tříprocentní limit.