Praha (ČTK) - Zahraniční dluh České republiky, což je suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti, ke konci letošního 3. čtvrtletí vzrostl na 1,513 bilionu korun a představoval 41 procent hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně tak dluh stoupl o 225,4 miliardy Kč, uvedla dnes Česká národní banka. Na konci 2. čtvrtletí činil dluh 1,467 bilionu Kč.
Na růstu zahraničního zadlužení se ve třetím čtvrtletí podílely všechny sektory ekonomiky, nejvíce podnikový sektor. Hlavními důvody byly emise dluhopisů tuzemských podniků na zahraničních trzích a úvěrové vztahy tuzemských podniků se zahraničními mateřskými firmami. Podíl podnikového sektoru na celkovém zahraničním dluhu činil 47,3 procenta.
"Celkově sice dluh ČR narůstá, avšak s ohledem na exportní výkonnost země, i v poměru k HDP, nepředstavuje pro českou ekonomiku problém. Navíc ve srovnání s okolními zeměmi má ČR nadále dluh nejnižší," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
V nárůstu zahraničních závazků vládního sektoru se promítlo především čisté čerpání úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj infrastruktury. Zahraniční zadluženost vládního sektoru tak tvoří 21,3 procenta celkové zadluženosti.
V časové struktuře zahraničního dluhu poklesla krátkodobá složka dluhu na 33,8 procenta (na konci loňska to bylo 31 procent).
Poměr mezi výší dlouhodobých zahraničních závazků veřejného sektoru a závazků soukromého kapitálu se proti předchozímu období nezměnil. Na konci třetího čtvrtletí zaujímaly závazky veřejného sektoru 45,2 procenta, závazky soukromého sektoru 54,8 procenta.
Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí se ve třetím čtvrtletí prohloubil o 25,8 miliardy korun na 1,395 bilionu korun; dosáhl tak 37,8 procenta objemu HDP.
Stav pasiv investiční pozice narostl ve třetím čtvrtletí o 57,8 miliardy Kč na 3,59 bilionu Kč, meziročně to bylo o 376,4 miliardy Kč více. Růst závazků byl důsledkem přílivu přímých zahraničních investic do české ekonomiky.
Navýšení stavu přímých investic v České republice podle centrální banky souviselo hlavně s předpokládanou výší reinvestovaného zisku.
Stav zahraničních portfoliových investic, včetně finančních derivátů, se ve třetím čtvrtletí snížil, vlivem čistých odprodejů akcií a dluhopisů na tuzemském trhu zahraničními investory a v důsledku vývoje cen na kapitálovém trhu. Zastoupení přímých zahraničních investic na celkových pasivech se zvýšilo ke konci třetího čtvrtletí na 54,5 procenta. Podíl portfoliových investic včetně stavu derivátů činí 17,9 procenta.
Podle ČNB se aktiva investiční pozice ve třetím čtvrtletí vlivem kladných kurzových rozdílů zvýšila o 32 miliard Kč, meziročně tak byla o 127,6 miliardy Kč vyšší. Navýšení aktiv z přímých investic souviselo s předpokládanou výši reinvestovaného zisku a posílením základního kapitálu zahraničních dceřiných společností.
Stav portfoliových investic poklesl především vlivem vývoje cen na kapitálových trzích. Podíl přímých a portfoliových investic (včetně hodnoty derivátů) na celkových aktivech investiční pozice činil 35,4 procenta.
Zahraniční pohledávky podnikového sektoru (bez přímých a portfoliových investic) v zahraničí rostly. Podnikový sektor zaujímal na celkových aktivech investiční pozice 10,2 procenta.
Zahraniční aktiva obchodních bank (bez cenných papírů) poklesla vlivem snížení stavu krátkodobých vkladů. Pohledávky obchodních bank naplňovaly 24,4 procenta celkových aktiv investiční pozice.
Podle ČNB se objem zahraničních aktiv vládního sektoru ve třetím čtvrtletí téměř nezměnil. Došlo k navýšení účasti ČR na kapitálu mezinárodních organizací. Zahraniční aktiva vládního sektoru činí pouze 1,4 procenta celkových pohledávek.
Devizové rezervy a ostatní aktiva ČNB ve třetím čtvrtletí vzrostly a jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice se zvýšil na 28,6 procenta. V růstu stavu devizových rezerv a ostatních aktiv ČNB se projevil vliv kladných kurzových rozdílů.