Po dvou letech ekonomické recese a problémech bankovního sektoru eurozóna vstupuje do roku 2010 s plně rozvinutou dluhovou krizí. Evropská komise varuje, že veřejné finance v polovině ze 16 zemí eurozóny čelí vysokému riziku, že se jejich stav stane neudržitelným. Vlády se budou příští rok snažit nalézt rovnováhu mezi potřebou změny v oblasti veřejného dluhu a deficitů a podpoře toho, co se zdá být velmi slabým oživením. I největší optimisté v Bruselu a Frankfurtu to vidí jako nesnadný proces, který bude doprovázet další snížení ratingů vládního dluhu a neustálé přemítání dluhopisových trhů o tom, jak si vlády vedou.
Už došlo ke snížení ratingu Řecka a Španělska; Irsko a Portugalsko již bylo varováno, že mohou být na řadě. A hrozí i další snižování ratingů, pokud vlády v Evropě nedají věci do pořádku. Agentura Fitch v prosinci varovala, že zejména Velká Británie (která není členem eurozóny), Španělsko a Francie budou tomuto riziku čelit, pokud v nadcházejícím roce nevytvoří důvěryhodný plán fiskální konsolidace.
Finanční trhy reagují na první velkou krizi mladého měnového bloku zajišťováním svých sázek. Euro skončilo rok 2009 poklesem ze svých letošních maxim a akcie bank oslabují kvůli obavám ze ztráty hodnoty vládních dluhopisů, které drží v rozvahách. Ekonomové se obávají, že škody napáchané ve fiskální oblasti budou napravovány roky; recese způsobila kolaps daňových příjmů a prudce zvýšila výdaje spojené se sociální oblastí. Zkázu vládních financí dokončily miliardy eur směrované na záchranu bank a fiskální stimul. Investoři se také obávají možnosti dvojitého poklesu evropské ekonomiky, který může nastat, pokud vlády špatně načasují fiskální konsolidaci a udusí oživení.
Rozpočtový deficit eurozóny se v roce 2009 zvýšil na 6,4 %, předchozí rok dosahoval 2 %. Podle předpovědi EU by v roce 2010 měl dále vzrůst na 7 %. Prezident ECB Jean-Claude Trichet říká, že se obává, že rostoucí zadlužení vlád podkope jeho schopnost udržet inflaci při zemi a nepropásne žádnou příležitost k tomu, aby je přesvědčoval k nápravě.
Současná fiskální situace v multinárodnostní měnové unii představuje test, kterého se skeptici obávali před startem unie před deseti lety. Pozornost bude upřena zejména na Řecko a jeho deficit dosahující 12,7 % HDP, což je čtyřnásobek limitu unie. Vláda v této zemi se snaží vytvořit politický konsenzus v parlamentu, na jehož základě by vznikl plán snížení vládních výdajů bez toho, aniž by došlo k vyvolání dalších sociálních nepokojů. Evropa Aténám sdělila, že musí dát věci do pořádku bez pomoci zvenčí. Ale jen málo z těch, kteří se problému věnují, věří tomu, že by eurozóna dovolila default jednoho ze svých členů, diskreditaci eura a filozofie monetární unie, která za ním stojí. Pokud by situace došla až tak daleko, očekává se, že by ostatní vlády přispěchaly s pomocí, převzaly část dluhu Řecka či by na něj poskytly garance. Probíraly se již i podmínky, za nichž by mohl člen eurozóny z této unie vystoupit.
Nyní však Brusel i ECB drží nesmlouvavý postoj. Rakouský zástupce v Radě guvernérů ECB například pro WSJ sdělil, že ECB nemá žádný mandát a ani záměr k tomu, aby brala do úvahy situaci v určité zemi, zejména ne co se týče veřejných financí. Je tedy na jednotlivých vládách, aby reagovaly různými kombinacemi vyšších daní, hlubších výdajových škrtů a omezení sociálních programů. Příběh velkých fiskální zásahů v Evropě se bude rozvíjet v příštích dvou letech. První kapitola bude sepsána v lednu, kdy by mělo Řecko představit očekávanou radikální fiskální reformu.
(Zdroj: WSJ)