Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
     

    Detail - články
    Poznámky k PIGS

    Poznámky k PIGS

    05.02.2010 18:21
    Autor: David Marek

    Po dunajském dobrodružství přichází řecká krize. Nejde o nic nového, problémy řeckých veřejných financí se zeširoka diskutují od října loňského roku. Řecko je již od té doby po zásluze trestáno. CDS spread na 5letý státní dluhopis stoupl ze 140 bps na konci října na současných 430 bps. Výnos 10letého státního dluhopisu ve stejné době stoupl z 4,65 procenta na 6,80 procenta.

    Nově akcentovaným rizikem je možnost nákazy jiných zemí ze skupiny PIGS. Za poslední týden se spread řeckých 10letých dluhopisů vůči stejně dlouhým německým dluhopisů roztáhl o 21 bps, španělských o 17 bps, portugalských o 44 bps, italsko-německý spread pouze o 3 bps. CDS spready 5letých dluhopisů stouply od začátku února ze 128 na 171 bps ve Španělsku, ze 118 na 152 bps v Itálii, ze 160 na 230 bodů v Portugalsku.

    Varováním jsou zejména dvouciferné schodky španělské vlády (v relaci k HDP) a nezdravě vysoké schodky běžného účtu obou zemí Iberského poloostrova. Eurozóna nemá mechanismy, jak se s uvedenými problémy vyrovnat. Řešení leží na hospodářské politice konkrétních zemí a souladu těchto politik s ECB. Jenže bylo pohodlné, když Španělská ekonomika rostla v posledních deseti letech dvojnásobně rychleji než zbytek eurozóny, Řecko dokonce třikrát rychleji. Strukturální saldo veřejných financí ovšem prozrazuje, že fiskální politika zůstávala v posledních letech permanentně uvolněná, bez ohledu na vývoj ekonomiky.

    Základní parametry PIGS
    HDP (y/y) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* 2010*
    Řecko 4,5 4,2 3,4 5,6 4,9 2,9 4,5 4,0 2,9 -0,8 -0,1
    Itálie 3,7 1,8 0,5 0,0 1,5 0,7 2,0 1,6 -1,0 -5,1 0,2
    Portugalsko 3,9 2,0 0,8 -0,8 1,5 0,9 1,4 1,9 0,0 -3,0 0,4
    Španělsko 5,1 3,6 2,7 3,1 3,3 3,6 4,0 3,6 0,9 -3,8 -0,7
                           
    Output gap (% potenciálního výstupu)                  
    Řecko -0,8 -0,8 -1,5 -0,1 0,9 0,3 1,6 2,9 3,6 1,0 -0,6
    Itálie 1,4 1,8 0,9 -0,3 0,0 -0,4 0,8 1,6 -0,1 -3,4 -3,5
    Portugalsko 3,1 3,1 2,1 -0,2 0,0 -0,2 0,2 1,2 0,3 -2,6 -2,3
    Španělsko 1,9 1,5 0,3 0,1 0,5 1,4 2,9 3,9 3,1 -1,1 -2,1
                           
    Inflace                      
    Řecko 2,9 3,7 3,9 3,4 3,0 3,5 3,3 3,0 4,2 1,1 1,7
    Itálie 2,6 2,3 2,6 2,8 2,3 2,2 2,2 2,0 3,5 0,8 0,9
    Portugalsko 2,8 4,4 3,7 3,3 2,5 2,1 3,0 2,4 2,7 -0,6 1,0
    Španělsko 3,5 2,8 3,6 3,1 3,1 3,4 3,6 2,8 4,1 -0,3 0,9
                           
    Míra nezaměstnanosti                    
    Řecko 11,4 10,8 10,3 9,7 10,5 9,9 8,9 8,3 7,6 9,5 10,5
    Itálie 10,1 9,1 8,7 8,5 8,0 7,7 6,8 6,1 6,8 9,1 10,5
    Portugalsko 3,9 4,0 5,0 6,3 6,7 7,6 7,7 8,0 7,6 9,5 11,0
    Španělsko 13,9 10,6 11,5 11,5 11,0 9,2 8,5 8,3 11,3 18,2 20,2
                           
    Schodek vládního sektoru (% HDP)                  
    Řecko -3,7  -4,5  -4,8  -5,6  -7,5  -5,2  -2,9  -3,7  -7,0 -12,7 -7,1
    Itálie -0,8  -3,1  -2,9  -3,5  -3,5  -4,3  -3,3  -1,5  -2,7  -5,6 -5,6
    Portugalsko -2,9  -4,3  -2,8  -2,9  -3,4  -6,1  -3,9  -2,6  -2,0 -6,9 -7,3
    Španělsko -1,0  -0,6  -0,5  -0,2  -0,3  1,0  2,0  1,9  -4,1  -12,3 -12,5
                           
    Strukturální saldo vládního sektoru (% HDP)                
    Řecko -3,3 -4,1 -4,1 -5,7 -7,9 -5,2 -3,5 -4,4 -7,1 -7,4 -7,3
    Itálie -2,8 -4,2 -4,2 -3,5 -3,8 -4,3 -3,8 -2,4 -2,7 -3,7 -3,8
    Portugalsko -4,7 -5,5 -5,0 -5,1 -5,5 -6,0 -4,0 -3,2 -3,5 -5,6 -6,2
    Španělsko 0,7 -0,2 0,3 0,2 -0,1 -1,0 -1,0 -1,2 -4,4 -8,0 -7,1
                           
    Dluh vládního sektoru (% HDP)                  
    Řecko 103,4  103,7  101,7  97,4  98,6  100,0  97,1  95,6  99,2    
    Itálie 109,2  108,8  105,7  104,4  103,8  105,8  106,5  103,5 105,8    
    Portugalsko 50,5  52,9  55,6  56,9  58,3  63,6  64,7  63,6 66,3    
    Španělsko 59,3  55,5  52,5  48,7  46,2  43,0  39,6  36,1  39,7    
                         
    Běžný účet (% HDP)                    
    Řecko -7,7 -7,2 -6,5 -6,6 -5,8 -7,3 -11,1 -14,2 -14,4 -10,0 -9,0
    Itálie -0,5 -0,1 -0,8 -1,3 -0,9 -1,7 -2,6 -2,4 -3,4 -2,5 -2,3
    Portugalsko -10,2 -9,9 -8,1 -6,1 -7,6 -9,5 -10,0 -9,4 -12,1 -9,9 -9,7
    Španělsko -4,0 -3,9 -3,3 -3,5 -5,3 -7,4 -9,0 -10,0 -9,6 -6,0 -4,7

    *prognóza, Zdroj: MMF, Eurostat


    Nikdo není schopen říci, zda je ta či ona ekonomika zralá na státní bankrot. Taková změna není kontinuální, nýbrž zlom. Jednoho dne si pár lidí na finančních trzích řekne, tak a dost. Navíc nemusí jít o bezprostřední krizi solvence, nedůvěra investorů může ovšem způsobit problémy s likviditou (zde se nabízí analogie s krizí důvěry ve finančním sektoru na vrcholu poslední krize po pádu Lehman Brothers). Dostupné indicie říkají, že Španělsko či Portugalsko se mohou snadno stát terčem.

    V listopadu loňského roku navštívil Prahu Martin Feldstein a předmětem jeho přednášky na konferenci Prague Twenty byla nesourodost eurozóny, kde jako příklad ukázal právě rozdíl v parametrech německé a španělské ekonomiky. Dále diskutoval možnost vystoupení z eurozóny a potřebné reálné devalvace. Dnes si jen málokdo dokáže představit takový scénář, neboť by byl velmi nákladný pro všechny. O to větší tlak by měly ostatní země stupňovat na hříšníky. Větev si pod sebou ovšem sami podřezali destrukcí korekčního mechanismu v podobě Paktu stability a růstu. Bez toho by věci nemusely dojít tak daleko.

    Problémy PIGS s sebou mohou strhávají euro. Po opadnutí silné averze k riziku a před informacemi o řeckých problémech s financemi a statistikou se pohyboval kurz eura kolem 1,50 USD/EUR, nyní to je 1,37 USD/EUR. Klíčové bude, aby se problémové země přihlásili k razantnímu a důvěryhodnému plánu, jak snížit své rozpočtové deficity. Příklad Řecka ukazuje, že nelze otálet příliš dlouho.

    Pár jednoduchých výpočtů ukazuje, že pokud by země PIGS alespoň chtěly zastavit růst svého zadlužení, musí provést výraznou korekci své fiskální politiky. Strukturální saldo by mělo být sníženo minimálně o 2,1 procenta HDP v Portugalsku a ve Španělsku dokonce o 6,6 procenta HDP. V případě Řecka nelze takový výpočet uplatnit, neboť požadované výnosy státních dluhopisů přesahují očekávaný trend růstu nominálního HDP. Optikou této aritmetiky by se po Řecku měl stupňovat tlak na fiskální konsolidaci Španělska. A tato země je jiný kalibr než Řecko.

    Výpočet zároveň ukazuje, proč se dluhová krize jižní Evropy netýká Itálie. Přes všechny své obtíže vykazuje Itálie přebytek strukturálního primárního salda. Jinými slovy tamní deficit tvoří prakticky jen úroky z vysokého dluhu. Chce-li ovšem Itálie snížit svůj velmi vysoký dluh, neměla by opět uvolnit opratě fiskální politiky.


    Fiskální konsolidace implicitně požadovaná pro stabilizaci dluhu

      Požadované primární saldo Úrokové náklady dluhu
    Řecko - 4,7%
    Itálie -1,1% 5,0%
    Portugalsko -0,1% 3,4%
    Španělsko -0,3% 1,1%
      Požadované strukturální  saldo Nezbytné snížení deficitu
    Řecko - -
    Itálie -6,1% 2,4%
    Portugalsko -3,5% -2,1%
    Španělsko -1,4% -6,6%

    Výpočet: Patria Finance


    Střední Evropu záchvěv averze trhů k riziku neminul. CDS spready 5letých dluhopisů stouply z 96 na 103 bps v ČR, ze 136 na 157 v Polsku a z 246 na 263 bps v Maďarsku. Spread 10 státních dluhopisů vůči Německu vzrostl o 6 bps v ČR, 11 bps v Polsku, ale klesl o 4 bps v Maďarsku. Akciové trhy ve střední Evropě spláchla řecká vlna se stejnou intenzitou jako zbytek světa. Devizový trh se vzrušit příliš nenechal. Kurz koruny se na začátku týdne pohybovala na úrovni 26,0 CZK/EUR, nyní je zhruba o 10 haléřů slabší. Pohyby eurodolaru se samozřejmě promítly do kurzu koruny vůči americké měně.

    To, co se děje nyní, se dalo vytušit již před mnoha měsíců. Na rozdíl od hypoteční krize před tím varovaly celé armády ekonomů. A stejně se scénář krize veřejných dluhů začíná naplňovat.


    Váš názor
    •  
      08.02.2010 10:53

      Dokáži pochopilt, že se takto "vtipnými" zkratkami jako je piigs či pigs baví skupinka puberťáků nebo banda hospodských povalečů, ale dospělí lidé by se měli chovat slušně a podobným urážlivým "vtípkům" se vyhýbat. Jak by se vám pane Marku líbilo, kdyby o vás někdo mluvil jako o praseti? Nebo o vaší zemi?
      Azazel
      •  
        15.02.2010 8:10

        Kdy proběhla ta dunajská krize já ji nějak nezaregistroval, a nebo že by to byl nový název pro dubajskou? Ono to chce při psaní vypnout automatické opravy textu a s dubajské se potom nestane dunajská !!!
        Brtko
      • studie
        10.02.2010 9:00

        Pane Azazel, PIGS je v ekonomickem prostredi celkem bezne uznavana zkratka. Clanek je velice dobry a zaslouzi pochvalu, jelikoz je to prijemna kombinace nazoru a fakt a to nam mnohdy ci casto schazi. Preji , aby se clanek dotal i do nejakych jinych medii, aby si ho mohli precist (a treba i zamyslet) ti, kteri dnes a denne zlehcuji situaci CZ. Mimochodem si myslim, ze Recko by melo byt vylouceno z eurozony ( nenapadl mne lepsi terminus technicus). Hezky den
        MilHann
    Aktuální komentáře
    20.10.2026
    22:29Netflix doručil tržby v souladu s očekáváním, ve zbytku roku ale očekává další zpomalení růstu
    22:04Wall Street hledá pevnější půdu pod nohama. Rozhodnou výsledky a návratnost investic do AI  
    17:19Čekání na obrat v investičním boomu se nemusí vyplatit
    16:17Plyn v Evropě zdražil nejvíce od roku 2022. Trh se obává nové energetické krize  
    15:29Facebook, TikTok i YouTube pod tlakem. Austrálie chystá žaloby kvůli porušování zákazu pro mladistvé
    15:02Překonání odhadů ani oznámený zpětný odkup akcií nepomohl. Akcie GM po výsledcích klesají o sedm procent
    13:31Fidelity: Kde hledat příležitosti mimo technologické giganty
    12:07AMISTA investiční společnost, a.s.: TMR Fond SICAV a.s. - Pololetní finanční zpráva od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026
    12:01Preview Mety: Trh zajímá monetizace AI a síla reklamního byznysu
    11:35Propad hned po IPO. Obavy z neocloudu opět doléhají na trhy  
    11:31AMISTA investiční společnost, a.s.: INFOND investiční fond s prom. zákl. kapitálem, a.s. - Pololetní finanční zpráva od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026
    11:29AMISTA investiční společnost, a.s.: IFIS investiční fond a.s. - Pololetní finanční zpráva od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026
    11:27AMISTA investiční společnost, a.s.: COMES invest, invest. fond s proměn. zákl. kapitálem, a.s. - Pololetní finanční zpráva od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026
    11:25AMISTA investiční společnost, a.s.: ASOLERO SICAV a.s.: Pololetní finanční zpráva od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026
    11:23AMISTA investiční společnost, a.s.: FOCUS SICAV, a.s. - Pololetní finanční zpráva od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026
    11:19AMISTA investiční společnost, a.s.: Maloja Investment SICAV a.s. - Pololetní finanční zpráva od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026
    11:17AMISTA investiční společnost, a.s.: OUTULNY investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s.: Pololetní finanční zpráva od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026
    11:15AMISTA investiční společnost, a.s.: STING investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. - Pololetní finanční zpráva od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026
    10:33FX Strategie: Koruna těží z jestřábí ČNB, euro brzdí Francie i drahá ropa  
    9:51Magyar směřuje k euru. Schodek Maďarska má klesnout na 4,9 procenta HDP

    Související komentáře
      Nejčtenější zprávy dne
      Nejčtenější zprávy týdne
      Nejdiskutovanější zprávy týdne
      Kalendář událostí
      Nebyla nalezena žádná data