Eurozóna se chystá Řecku nejspíš poskytnout další peníze. Země potřebuje příští rok sehnat dalších až 30 miliard eur (zhruba 720 miliard korun) na financování státního dluhu. Píše o tom dnes deník Financial Times. Země eurozóny s výjimkou Slovenska a Mezinárodní měnový fond (MMF) již Řecku půjčily 110 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun), tato částka ale na pokrytí řeckých potřeb stačit nebude.
"Myslíme si, že Řecko potřebuje další upravený program," řekl lucemburský premiér a šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker. Ten minulý týden vedl tajnou schůzku několika zemí eurozóny, které se zabývaly právě situací v Řecku.
Německý týdeník Der Spiegel informoval, že Řecko dokonce uvažuje o vystoupení z eurozóny a o návratu v národní měně drachmě. Informace Financial Times však ukazují, že tématem jednání byla nová pomoc pro Řecko. Politici rovněž vyloučili možnost, že by země restrukturalizovala svůj dluh, což by znamenalo, že by nedostála závazkům vůči investorům.
"Šéf Evropské centrální banky Jean Claude Trichet a eurokomisař Olli Rehn dospěli k názoru, že by restrukturalizace nadělala víc škody než užitku," cituje FT nejmenovaného unijního činitele.
Zatím není úplně jasné, jakou podobu bude nová pomoc Řecku mít. Jednou z možností je půjčka ze současného záchranného fondu eurozóny známého pod zkratkou EFSF. Ten by mohl zároveň v omezené míře nakupovat řecké dluhopisy. Atény se navíc chystají navrhnout dobrovolné prodloužení splatnosti dluhopisů, jejichž splatnost vyprší příští rok.
Politici eurozóny dnes čelí ostré kritice v tisku napříč celou Evropskou unií. Podle komentátora FT Wolfganga Münchaua je neschopnost utajit schůzku eurozóny z pátku minulého týdne příznačná pro celou dluhovou krizi. Sám již nehodlá věřit žádnému prohlášení unijních politiků, eurozónu podle něj čeká ještě několik let současného zmatku, než nastane situace, kdy si státy budou muset vybrat, zda vstoupí do politické unie, anebo naopak vystoupí z měnové unie.
Německé deníky naopak volají po radikálním řešení řeckých problémů. Holger Steltzner z Frankfurter Allgemeine Zeitung tvrdí, že Evropská unie a Mezinárodní měnový fond ve skutečnosti nemají žádný nástroj, jak na Řecko "zatlačit", dokud budou vylučovat možnost restrukturalizace dluhu.
Sloupkař bulvárního německého deníku Bild Hugo Müller-Vogg zase upozorňuje, že zatímco euro je pro Evropu nepostradatelné, Řecko nikoliv. Pokud si podle něj Řekové přejí vystoupit z eurozóny, nikdo by jim v tom neměl bránit. "Pro evropské daňové poplatníky by to bylo drahé. Ale drahý konec je lepší než drahé záchranné balíčky bez konce," poznamenal.
Názory německých deníků se ovšem značně liší od názorů komentátorů v dalších členských státech Evropské unie. Respektovaný Juan Ignacio Crespo ve španělském El Pais varuje, že odchod Řecka z eurozóny by rozpoutal další globální hospodářskou krizi. Řecký bankovní systém by zkolaboval a země by se musela potýkat s drastickými ekonomickými a sociálními problémy. Dluhová krize by se podle Crespovy temné předpovědi navíc rozšířila na další země eurozóny. To by nemělo vliv jen na eurozónu, ale rovnou na celou Evropskou unii, která by dočasně pozastavila platnost dohod o jednotném vnitřním trhu a o schengenském systému.