Inflace v Evropské unii v červenci mírně vzrostla. Harmonizovaná míra inflace se zvýšila z meziročních 2,9 % na 3,0 %, zatímco v minulém červenci činila 2,4 %. Nejvyšší míru inflace vykázalo opětovně Rumunsko (8,2 %), následované Litvou (5,4 %) a Bulharskem (4,4 %). Inflačními premianty zůstaly i v červenci Švédsko (0,3 %), Česko (1,3 %) a Dánsko (1,6 %).
Dle harmonizovaných čísel inflace v Česku mírně vzrostla z červnových 1,1 % na 1,3 %. Cenové tlaky drží po celý rok na uzdě administrativní zásah vlády, respektive odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které ukusuje z inflace zhruba 0,4procentního bodu. Výsledkem je meziroční pokles cen energií o 6,8 %, druhé nejrychlejší tempo v EU po Dánsku.
Druhou zásadní deflační silou jsou potraviny. Jejich ceny v červenci meziročně poklesly o 3,7 %, tedy třetím nejrychlejším tempem z celé EU. Zlevňování je s výjimkou zeleniny v zásadě plošné, nejvýrazněji však klesají zejména ceny másla a mléka, v obou případech meziročně o více než 40 %.
Směrem vzhůru naopak táhnou inflaci dražší pohonné hmoty, stejně jako stále silné domácí cenové tlaky. Inflace ve službách se meziročně udržela na 4,3 %, zatímco jádrová inflace očištěná o volatilní položky, jako jsou energie nebo potraviny, mírně vzrostla na 2,8 %. Setrvačné doma vyrobené cenové tlaky vyžadují zvýšenou ostražitost centrálních bankéřů.
V dalších měsících očekáváme postupný návrat inflace nad dvouprocentní cíl centrální banky. Potravinová deflace sice ještě neřekla poslední slovo, podle nás však půjde pouze o dočasný fenomén. Dražší energie, hnojiva i aktuální vlny extrémního počasí postupně zvrátí trend zlevňování, zejména v roce 2027. Rozkolísaný pravděpodobně zůstane i vývoj cen energií, které jsou do značné míry funkcí intenzity blízkovýchodního konfliktu.
Od podzimu by se do cen měl postupně promítat také dražší zemní plyn, který se naplno projeví v roce 2027. Na začátku příštího roku navíc odezní efekt letošní levnější elektřiny a celková inflace se pravděpodobně dostane nad 3 %, kde by měla v únoru kulminovat.
To vše neumožní ČNB v polevit v přísné měnové politice. Naším základním scénářem je delší období stability úrokových sazeb na 3,75 %, podstatným rizikem ale zůstává varianta dalšího mírného zvýšení sazeb, pokud by se zvláště domácí cenové tlaky ukázaly jako setrvačnější, než aktuálně předpokládá centrální banka.
TRHY
Koruna
Další oslabení amerického dolaru česká koruna kvituje a posiluje až na dohled hranice 24,10 EUR/CZK, kde byla naposledy v prosinci minulého roku. Slabší dolar, který žehrá na rozvolněnou fiskální politiku prezidenta Trumpa, může být pro korunu vzpruhou i v příštích dnech - důležitá technická hranice se nachází u 24,00 EUR/CZK.
Eurodolar
Dolar se drží v okolí 1,17 EUR/USD a zůstává zjevně pod tlakem neuspokojivého amerického fiskálního výhledu. Investoři považují plán ministerstva financí na zrychlený odkup delších dluhopisů spíše jako dočasnou nálepku než jako trvalé řešení - USD za celý týden ztratil necelé procento (vůči koši měn) a pohybuje se v blízkosti tříměsíčních minim.