Pár posledních let jistě vedlo mnohé k tomu, podívat se kriticky na kapitalismus. Platí to jak o globálním vývoji, kde se alespoň na první pohled zdá, že tento systém má velké mezery. A i o vývoji u nás doma – zde se zase neodbytně vtírá dojem, že kapitalismus je synonymem pro úplatkářsko-parazitickou společnost. Na jednu stranu tak jsou pochopitelné odsudky – k této úvaze mi například dal podnět pan Matěj Spurný, jehož blog hlásá, že „poměrně důstojný život v relativně spravedlivé společnosti je tak možný i s kapitalismem. Nikoli díky němu, ale jemu navzdory“. Chtěl bych zde ale tomu kapitalistickému otloukánkovi poskytnout podporu proti tomu, co vnímám jako pokrytectvím motivované příkoří.
Definujme kapitalismus jako systém produkce a směny založený na osobním vlastnictví. Všichni tak nějak tušíme, o čem je řeč, ale pro jistotu si to demonstrujme na malé ekonomice Zlámané Lhoty. Je v ní pár řemeslníků a dva sedláci, mají své dukáty, každou sobotu je na návsi trh, kde si vyměňují svou produkci. Když cena židlí klesá, truhlář začne vyrábět více sudů na pivo, apod. Každý je pánem svého majetku a rozhoduje o tom, jak s ním naloží. Pár peněz dají do obecní pokladny a z nich platí ponocného a drába. Spokojenost.
Vedle v Držgrešlovicích ale začalo pár lidí mudrovat a přišli s tím, že by bylo lepší mít všechno dohromady (a mimochodem, pokud ostatní nebudou souhlasit, tak si to vezmou sami). Začali tak „dobrovolně“ hospodařit společně. Co bylo společné, nebylo po čase ničí a chátralo to. Nebo se nějak ztratilo, protože začalo platit, že „kdo nekrade, okrádá rodinu“. Nikdo pořádně nevěděl, co má dělat, něčeho bylo moc, něčeho málo. Všichni spoléhali na to, že práci udělá ten druhý. Ale bylo to „spravedlivé“.
Kapitalismus a na něm založený cenový systém je nejefektivnějším způsobem alokace zdrojů, samozřejmě je ale dobré bavit se o míře regulace a dozoru. Ty ale nejsou nutné kvůli slabinám kapitalismu jako takového, ale kvůli „slabinám“ našim. Ani poslední globální krize ve své podstatě nedokazuje selhání trhu, ale selhání naší schopnosti a ochoty potenciál trhu plně využít. Pro pád jinak dobrého systému stačí pár bezohledných zlatokopů a pár laxních četníků. To samé platí o situaci u nás doma – kapitalismus sám o sobě je nevinen, přestaňme se vymlouvat na systém a na ty ostatní.
Je tu i otázka kapitalismu a spravedlnosti – tedy příjmové a majetkové. Na jednu stranu je jistě pravda, že společnost musí mít určitou míru vnitřní soudržnosti, pokud jí nemá, dochází ke tření a konfliktům. Snažit se zabránit konfliktu konfliktem, byť skrytým, je ale absurdní. Spravedlnost navíc není ničím jiným než konceptem, který je v některých oblastech naprosto namístě, jinde je ale jeho aplikace nemístná. Obávám se, že právě takovou oblastí je do značné míry materiální bohatství. Řešení není v hledání bájného materiálně spravedlivého systému, ale v uvědomění si, že se honíme za přeludem. I Lao-c' říkal, že tam kde není moudrost, přichází spravedlnost.
Dotknout se krátce musíme i tématu kapitalismu a svobody. Na běžně přijímané úrovni lze podle mne jen těžko oddělit osobní vlastnictví a osobní svobodu – o tom, že jsem svobodný, ale někdo jiný nakládá s mým majetkem, asi smysluplně uvažovat nemůžeme. Dochází tak sice mnohdy k paradoxní situaci, kdy kapitalismus umožňuje „svobodným“ lidem hromadit aktiva, která se jim stávají okovy. Jádro pudla je ale v tom, že si je svobodně nasadili a mohou si je kdykoliv svobodně sundat. V souvislosti s tímto bych rád také uvedl, že kapitalismus je nejlepším podhoubím pro skutečnou dobročinnost – ta je z definice svobodná – nepovinná.
Vazby kapitalismus - osobní vlastnictví - svoboda (na běžně užívané materiální úrovni) bychom si zvláště my měli být dobře vědomi. Pokud jsme přece jenom trochu pozapomněli, dovolím si přiložit malou připomínku. Kritika kapitalismu, tak jak ji většinou vnímám, je jen snahou hodit selhání na něco jiného, hlavně si nepřiznat vlastní chyby. Je to něco podobného, jako říkat, že „alkohol je metla lidstva“. Není, je to nevinná chemická sloučenina. Stejně tak není metla lidstva kapitalismus. Je to jen nevinný systém efektivní alokace zdrojů.
Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.