Akciová burza ve Vídni, která se po roce 1990 těšila díky poválečnému uspořádání v Evropě značnému náskoku proti ostatním trhům a vznikajícím burzám ve středoevropském regionu, získala postupně silného soupeře v podobě Varšavy. Zatímco v rámci regionu jsou poměřovány kvantita co do počtu IPO ve Varšavě a kvalita a pověst Vídně i pozice Prahy, šéf varšavské burzy Sobolewski upozorňuje, že kromě západních trhů vyrostla další vážná a mnohem silnější konkurence na východ – spojením burz v Moskvě.
Rakouské banky byly po pádu komunismu první, které zavětřily příležitost v celém středoevropském regionu a vliv se jim podařilo získat napříč středoevropským a východoevropským regionem s jednou výjimkou – Polska. Tam se uplatnily především banky z Německa, Itálie a Španělska, otevírá komentář FT. Další metropole v regionu se podle listu snažily etablovat jako významní hráči na poli finančních služeb, ukázalo se ale, že jsou moc malé a málo regulované, než aby mohly být vážnou konkurencí, míní list. „Praha, která je jedním z nejatraktivnějších měst v Evropě, byla pro regionální centra mezinárodních firem zpočátku magnetem. Pražská akciová burza ale hrála důležitou roli v nepříliš povedené kuponové privatizaci, která měla zajistit přesun státního majetku do rukou českých občanů," připomíná list. Po dvou kolech kuponové privatizace bylo výsledkem na pražské burze asi 1700 emisí, ovšem řada nelikvidních titulů. Burza ve snaze trh zefektivnit v roce 1997 vyřadila 1301 emisí. Podle mínění FT ale důvěru nezískala. Varšava oproti Praze s kapitalizací kolem 29 miliard eur a měsíčním objemem obchodů kolem 1,2 miliardy eur loni měla hned 203 primárních emisí (na hlavním a alternativním trhu), rozebírá list a uvádí, že v tom je Varšava výjimečná i ve srovnání s Vídní, kde loni přibyly pouze dvě nové emise.
Jenže právě „přehršel“ nových emisí je problémem varšavské burzy, uvedl již v únoru právě Financial Times a uvědomuje si i šéf varšavské burzy Sobolewski. Všechna nová IPO na WSE mají dohromady hodnotu kolem 2,2 miliardy eur, což burzu za rok 2011 řadilo na s odstupem třetí příčku v Evropě. V prvním letošním čtvrtletí počet IPO ve Varšavě činil 47 procent počtu evropských IPO, ale pouze 4 procenta jejich hodnoty. Pro srovnání, u Londýna to je s menším počtem IPO 61 procent celkové hodnoty. I loni měl Londýn podstatně méně IPO, celkem 150, ale s hodnotou 14,6 miliardy eur. Například madridská burza přilákala loni jen devět emisí, ale o celkové hodnotě 6 miliard eur.
Sám šéf varšavské burzy Sobolewski opakovaně vyjadřuje obavy o kvalitu nově uváděných společností a také nedostatečné pokrytí ze strany analytiků, zejména u menších a málo obchodovaných společností. Rostoucí vlna IPO tak budí otázky ohledně požadavků na nově vstupující firmy a bezpečí investorů.
"Přestaňme oslavovat naši převahu nad Prahou, Budapeští nebo Vídní. Nová sloučená burza v Moskvě je sedmkrát větší než Varšava. Právě zde by už brzy mohla být skutečná konkurenční hrozba," říká dnes šéf varšavské burzy Ludwik Sobolewski. Varšavská burza se podle něj chce srovnávat s většími hráči, k nimž co do velikosti patří vedle Moskvy například Istanbul. Její loňská kapitalizace dosahovala 153 miliard eur, měsíční objem zhruba tří miliard eur. Burza je vydatně podporována růstem ekonomiky Polska o více jak 15 procent mezi lety 2008 až 2011. To je růst rychlejší, než u kterékoli jiné země Evropské unie.
Faktem je, že Varšava se snaží určitou nekvalitu domácích emisí řešit lákáním silnějším IPO ze zahraničí. Sobolewski je proto často k vidění v Praze, Kyjevě, Pobaltí či dokonce v Izraeli, kde se snaží získat nové silné tituly pro varšavskou burzu, uvádí list FT.
I když vídeňská burza s kapitalizací zhruba 64 miliard eur a měsíčním objemem obchodů kolem 2,5 miliardy eur v některých parametrech za tou varšavskou zaostává, z hlediska prestiže je na tom zřejmě pořád lépe. Byť WSE je o něco větší, než burza ve Vídni, rakouský ranking mezi finančními centry například dle Z/Yen Group je mnohem vyšší. Vídeň má hustší síť bank, více hlavních kanceláří a další vymoženosti, které finanční sektor v Polsku ještě nevybudoval, upozorňují FT.
Provozovatel vídeňské burzy vlastní v regionu tuzemskou pražskou, budapešťskou a lublaňskou burzu, vedle toho ale spolupracuje s dalšími burzami v regionu střední a východní Evropy, včetně Rumunska, Bulharska či zemí bývalé Jugoslávie. Zaměřuje se i na bývalé sovětské republiky, jako je Ukrajina či Kazachstán, v Asii pak na Šanghaj a Tokio.
Ve druhé polovině 90. let minulého století se velmi slibně vyvíjela také burza v Budapešti, její vliv ale v dalších letech začal upadat, připomíná dále FT. Index budapešťské burzy se tažen množstvím IPO posunul od úrovně nějakých 1500 bodů k 9 tisícům bodů v roce 1998. Budapešť aspirovala na lídra celého středoevropského regionu. "Tehdy by nikdo nevěřil, že za 15 let zde bude lídrem Vídeň a Varšava," řekl partner budapešťské společnosti Lakatos Köves Richard Lock. Jenže potom začaly politické a ekonomické změny a tenze, dovedené až do dnes vystupňovaného napětí mezi maďarskou vládou a EU s MMF, což nesvědčí ani tamnímu burzovnímu trhu či měně. Dnes budapešťská burza, také patřící do skupiny Vídeňské burzy, dosahuje kapitalizace kolem 14,6 miliardy eur s měsíčním obratem kolem 1,1 miliardy eur, doplňuje FT.
(Zdroj: FT, čtk, WSE, Puls Biznesu, Bloomberg)