Konzervativní unie kancléřky Angely Merkelové (CDU/CSU) trvá na schválení fiskálního paktu Evropské unie a stálého záchranného fondu eurozóny ESM v německém parlamentu do letních prázdnin. Levicová opozice, bez jejíž pomoci berlínská vláda tato protikrizová opatření neprosadí, ale za své hlasy žádá další impulzy na podporu ekonomického růstu. Na jejich podobě se obě strany chtějí dohodnout do 13. června, kdy se představitelé německých parlamentních formací kvůli tomuto tématu sejdou znovu.
Šéf nejsilnější opoziční strany sociální demokracie (SPD) Sigmar Gabriel výsledek jednání interpretoval jako ústupek Merkelové opozičnímu táboru. "Vláda vzdala svou blokádu doplňujícímu růstovému a investičnímu paktu," řekl novinářům při odchodu z kancléřství.
Merkelová se nicméně impulzům na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti nebrání, odmítá ale jejich realizaci za cenu dalšího zadlužování, jak to plánuje například nový francouzský prezident François Hollande. Šéf poslanecké frakce CDU/CSU Volker Kauder po jednání uvedl, že do další schůzky 13. června budou strany debatovat o tom, jak má tato prorůstová agenda vypadat.
Německá vládní koalice chce fiskální pakt i ESM schvalovat v parlamentu současně, protože podle ní obě opatření spolu úzce souvisejí. Opozice však už dříve projednání smlouvy o rozpočtové odpovědnosti před prázdninami zpochybnila. Kromě doplnění paktu o opatření na podporu ekonomického růstu žádá po vládě konkrétní kroky k zavedení daně z finančních transakcí.
Zástupci opozičních Zelených dnes také kancléřku vyzvali k dohodě na společném postupu s Francií, Španělskem a Itálií, tedy státy eurozóny, které například prosazují společné evropské dluhopisy, takzvané eurobondy, které Merkelová dlouhodobě rezolutně odmítá.
Pokud vláda přistoupí na podmínky opozičního tábora, jeho představitelé dnes nevyloučili, že podpoří fiskální pakt i ESM při schvalování na konci června. Zdržení souhlasu německého parlamentu s permanentním záchranným fondem eurozóny by znamenalo odklad startu fondu, který má začít fungoval od července. Jejich současné schválení do léta, jak to požaduje Merkelová, by naopak podle agentury DPA představovalo silný signál Evropě v době pokračující dluhové krize.
Fiskální pakt musí v Německu schválit obě komory parlamentu dvoutřetinovou většinou. Tu středopravá koalice ani v jedné části parlamentu nemá, v horní komoře je dokonce v menšině. Ke smlouvě, který evropské vlády zavazuje dodržovat přísná rozpočtová pravidla a neprohlubovat zadlužení, se připojilo 25 členských států EU s výjimkou Velké Británie a České republiky.