Řecká vládní koalice, těšící se většině 179 křesel ve 300členném parlamentu, složená z ve volbách vítězné Nové demokracie, třetích socialistů PASOK a Demokratické levice DIMAR, představila všechny členy nové řecké vlády pod vedením lídra ND a premiéra Antonise Samarase. Přísahu má vláda složit v 18 hodin našeho času. Zdroje ze stran říkají, že vláda bude chtít dosáhnout prodloužení období na splnění závazků vůči Trojce o další dva roky.
Klíčový post ministra financí obsazuje zkušený a respektovaný bankéř Vassilis Rapanos. Je členem vedení řecké centrální banky a profesorem aténské univerzity do roku 1992. Členy nové řecké vlády naleznete v následující tabulce.
Členové nové řecké vlády:
| Premiér | Antonis Samaras (lídr Nové demokracie) |
| Ministr vnitra | Evripidis Stylianidis |
| Ministr růst, infrastruktury a dopravy | Kostis Hatzidakis |
| Ministr financí | Vassilios Rapanos, člen vedení centrální banky a profesor |
| Ministr pro administrativu a e-Governance | Antonis Manitakis |
| Ministr pro námořní přepravu | Konstantinos Mousouroulis |
| Ministr zahraničí | Demitris Avramopoulos, bývalý diplomat a exprimátor Atén, od loňského listopadu v přechodné řecké vládě vedl ministerstvo obrany |
| Ministr obrany | Panos Panagiotopoulos, bývalý novinář a exministr práce |
| Ministr vzdělávání a kultury | Konstantinos Arvanitopoulos |
| Ministr práce | Ioannis Vroutsis |
| Ministr zdravotnictví | Andreas Lykouretzos |
| Ministr zemědělství | Athanassios Tsaftsaris |
| Ministr životního prostředí, energetiky a pro změnu klimatu | Evangelos Livieratos |
| Ministr spravedlnosti | Antonios Roupakiotis |
| Ministryně cestovního ruchu | Olga Kefaloyianni |
| Ministr bezpečnosti obyvatelstva | Nikolas Dendias |
| Ministr oblasti Macedonia-Thrace (decentralizovaná oblast s 2,5 mil. obyvatel a hlavním městem Soluň) | Theodoros Karaoglou |
| +Ministr "bez portfeje" | Dimitrios Stamatis |
| +Mluvčí vlády | Simeon Kedikoglou |
Tři strany, které tvoří řeckou novou koaliční vládu, se dohodly, že osloví mezinárodní věřitele Řecka s žádostí o prodloužení plnění fiskálních cílů na základě podmínek mezinárodní výpomoci o další dva roky, uvedly zdroje Reuters. „V rámci politického dokumentu dohodnutého mezi třemi stranami nové vládní koalice bude vláda rovněž usilovat o prodloužení podpory v nezaměstnanosti a omezení propouštění ve veřejném sektoru," uvedl pro agenturu Reuters zdroj z menšího koaličního partnera DIMAR.
Řecká nová koaliční vláda uvedla ve svém prvním prohlášení ve čtvrtek později odpoledne, že plánuje žádat o revizi při zachování své místa v eurozóně. Společné prohlášení oznámilo, že si nová řecká vláda během svého čtyřletého funkčního období klade za cíl "revidovat podmínky smlouvy o úvěru, aniž by došlo k ohrožení evropského směřování země a jeho místa v eurozóně".
Podstatné změny podmínek záchranného programu pro Řecko jsou podle úterního vyjádření šéfa tzv. Eurogroup, tedy ministrů financí eurozóny, a lucemburského premiéra Jean-Clauda Junckera mimo diskusi, ale rozhovory o rozšíření časového rámce pro některé škrty jsou podle něj možné. „Neexistuje žádná diskuse o změně podstaty dohod, ale jak jsem již uvedl před třemi nebo čtyřmi týdny, dalo by se hovořit o rozšíření časového rámce," uvedl v úterý pro rakouskou rozhlasovou stanici v úterý Juncker.
"S recesí řecké ekonomiky, která je mnohem hlubší, než se původně předpokládalo, bychom mohli mluvit o rozšíření časového rámce. To ale závisí na Řecku. Bez přání přehodnotit celý program," řekl dále Juncker poté, co uskutečnil telefonický hovor s Antonisem Samarasem, premiérem Řecka a současným šéfem konzervativní řecké strany Nové demokracie, která zvítězila v nedělních parlamentních volbách.
Za současných podmínek musí Řecko učinit škrty za 11,5 miliard eur, což je ekvivalent pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), do roku 2014, zatímco politické strany v Řecku chtějí termín prodloužit do roku 2016. Juncker dále před čtvrteční diskuzí ministrů financí zemí eurozóny uvedl, že "je klamné říci, že nemůžeme nebo nepotřebujeme přeměnit řecký program".
Řecko se stalo první zemí, které hrozí, že bude vyřazeno z prestižní kategorie vyspělých akciových trhů a spadne zpět mezi takzvané "emerging markets", tedy rozvíjející se trhy, oznámila konzultační společnost MSCI, která sestavuje respektované globální i regionální akciové indexy. Přeřazení Řecka ale dle MSCI není bezprostřední a patrně nenastane dřív než v roce 2014.
"Řecký akciový trh zaznamenal prudký pokles, který samozřejmě souvisí se situací v Řecku, respektive s jeho ekonomickou situací. Trh se zmenšil velmi výrazně," řekl generální ředitel MSCI Dimitris Melas.
Část analytiků se domnívá, že pokud bude Řecko z prestižní kategorie opravdu vyřazeno, stane se tak v případě, že země odejde z eurozóny. To je ale scénář, jemuž se nová řecká vláda snaží zabránit.
Proti globálním indexům MSCI stojí investice za zhruba sedm bilionů dolarů. Zástupci MSCI sdělili, že Řecko už nesplňuje požadavky na velikost trhu, pokud má zůstat v prestižní kategorii. Řecké úřady podle MSCI navíc také nedokázaly rozptýlit nejasnosti kolem určitých transakcí.
Klasifikační kritéria MSCI zahrnují například i požadavek, aby investoři měli snadný přístup na daný trh, rozhoduje ale i velikost burzy, likvidita a celkové bohatství státu, o jehož trh jde. I když měna kritériem není, příjem 25.000 dolarů na hlavu, jehož Řecko dosahuje, je vysoko nad minimem určeným pro "emerging markets".
(Zdroj: Bloomberg, Kathimerini, AP, mediafax)