Hodnota zbraní, které loni vyvezly Spojené státy do zahraničí, se vyšplhala na historický rekord ve výši 66,3 mld. USD. Cifra, k níž se dopočítali výzkumníci amerického Kongresu, představuje meziroční nárůst na trojnásobek a je zároveň šestinásobně vyšší než ruský export zbraní za stejné období.
Hlavním tahounem amerického vývozu byla loni poptávka zemí Perského zálivu, obávajících se Íránu a jeho velmocenských a jaderných ambicí. Největším americkým zákazníkem se s nákupy v hodnotě 33,4 mld. USD jednoznačně stala Saúdská Arábie, která si od Spojených států v rámci gigantického kontraktu objednala 84 vylepšených stíhaček F-15, munici, rakety, logistickou podporu a modernizaci dalších 70 strojů F-15. Do země, která je s produkcí 10 mil. barelů denně největším ropným těžařem, dále putovaly desítky vrtulníků Apache a Black Hawk.
Právě saúdskoarabský zbrojní program stojí za masivním nárůstem amerického exportu, který loni hodnotou přesáhl čtvrtletní výkon české ekonomiky (kolem 48 mld. USD). V roce 2010 Spojené státy vyvezly zbraně za 21,4 mld. USD, o rok dříve to bylo 31 mld. USD. Údaje jsou upravené o inflaci.
Blízkovýchodní závody ve zbrojení tak kompenzují nedávný pokles světového obchodu s tanky, puškami a stíhačkami všeho druhu, poznamenaný hospodářským útlumem. Státy Perského zálivu, podpořené vysokými cenami ropy, kupují americké, britské i ruské zbraně jako o život. Krom Saúdské Arábie mezi velké importéry patří Spojené arabské emiráty a Omán. Tyto země s Íránem nesdílí suchozemskou hranici, a tak se jejich objednávky soustředí na drahé letouny a sofistikované systémy protiraketové obrany. Spojené státy hodlají s arabskými spojenci vybudovat regionální štít, který by ochránil města, ropovody, rafinerie a vojenské základny před možným íránským raketovým útokem.
Spojené arabské emiráty od USA zakoupily protiraketový systém THAAD, vyráběný společností , v hodnotě 3,5 mld. USD a 16 helikoptér Chinook za 1 mld. USD. Omán si pořídil 18 letounů F-16 (taktéž od Lockheed Martin) za 1,4 mld. USD. Egypt získal 45 tanků M-1A1 Abrams a 125 dalších by mělo následovat. Mezi dalšími významnými americkými zákazníky byla loni Indie, která si objednala 10 transportních letounů C-17 za 4,1 mld. USD, a Tchaj-wan, který zakoupil protiraketové baterie Patriot za 2 mld. USD.
V Indii začínají Američané konkurovat Rusku, dosud hlavnímu dodavatelem pro místní armádu, loďstvo i letectvo. Je přitom o co soutěžit. S 10% podílem na světovém importu zbraní mezi lety 2007-2011 je Indie momentálně největším dovozcem zbraní na světě. Ruské zbrojovky, které podle Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci loni za hranice vyvezly výzbroj, vojenský materiál a servisní služby celkem za 13,2 mld. USD, na Indii v exportu závisí z 25 %. Šestina ruského zbrojního exportu loni putovala do Alžírska, dalších 10 % do Venezuely. V roce 2010 Rusko vyvezlo zbraně za 10,4 mld. USD. Dlouhodobě je druhým největším exportérem zbraní na světě.
Statistiky Stockholmského mezinárodního institutu pro mírový výzkum (SIPRI) ukazují, že navzdory finanční krizi světový obchod se zbraněmi v uplynulých čtyřech letech jen kvetl. V porovnání s obdobím let 2002-2006 vzrostla hodnota obchodů o 24 %. Mezi pěti největšími příjemci v letech 2007-2011 figurovaly čistě asijské státy. Zajímavý posun zaznamenala Čína, která se z pozice největšího importéra zbraní v letech 2002-2006 dostala na místo šestého nejvýznamnějšího vývozce, těsně za Velkou Británii. Do Asie a Oceánie směřovalo v uplynulých čtyřech letech 44 % světového zbrojního exportu, do Evropy 19 %, na Blízký východ pak 17 %.
Z dostupných dat SIPRI také vyplývá, že vývoz zbraní představuje jen špičku ledovce, zejména ve Spojených státech. Tržby 100 největších zbrojovek sledovaných SIPRI se v roce 2010 vyšplhaly na 411,1 mld. USD. Z toho přes 60 % připadalo na americké zbrojní závody. Těch je v celosvětovém seznamu Top 100 podle tržeb téměř 50. Západní Evropa se s 30 společnostmi na tržbách Top 100 podílí z 29 %. Výroba zbraní je stále vysoce koncentrovaná. Deset největších koncernů, mezi něž patří například , , , a , se na tržbách Top 100 podílí z 56 %.
(Zdroj: NYT, Haaretz, RIA Novosti, SIPRI)