Připravované spojení britského výrobce armádních strojů a letadel BEA Systems s německo-francouzským koncernem , jímž měla vzniknout největší zbrojní a letecká firma na světě, se nekoná. Společnosti dnes o prodloužení termínu pro dohodu o fúzi nepožádají. Uvedla to britská společnost, která údajně ke kroku nedostala podporu tamní vlády.
Podle vyjádření se stalo zřejmé, že zájmy francouzské, britské a německé vlády nelze dostatečně sladit jednak spolu a jednak se zájmy obou společností, s nimiž by do fúze vstupovaly. Obě společnosti se proto „rozhodly ve svém nejlepším zájmu a zájmu akcionářů ukončit diskuze a dále se soustředit na naplnění svých jednotlivých strategií“. Akcie po zprávě ztrácejí až necelá 3 procenta, zatímco akcie , známé především výrobou letadel Airbus, rostly po oznámení až o více než 4 procenta.
Zajištění takto enormní a komplikované přeshraniční fúze, navíc v sektoru, kde obchodní rozhodnutí často podléhají politickým a národně-bezpečnostním zájmům, by bylo velmi náročné. Podle několika zdrojů stála proti spojení německá kancléřka Merkelová, mluvčí německé vlády však tvrzení odmítla. "Německo zablokovalo dohodu, ačkoli byly splněny všechny požadavky německé strany," řekl zdroj Reuters.
Vytvoření plnohodnotného konkurenta americkému zástupci leteckého průmyslu Boeing zabránily rozpory v rámci Evropy. Zatímco Německo trvalo na paritě svého vládního podílu s Francií, Británie považovala po Paříži závazek, že v budoucnu nezvýší svůj podíl v nové skupině z navrhovaných devíti procent. Francie, která si ve skupině chtěla zajistit co největší vliv, mohla podle původního návrhu zvýšit svůj podíl jen v případě, že bude dodržen celkový limit státních podílů ve společnosti. V opačném případě hrozilo, že by fúzi neschválily americké regulační úřady. Právo vetovat plán fúze měly britská a francouzská vláda a hlavní soukromí akcionáři EADS, jimiž jsou francouzská skupina Lagardere a německý Daimler.
„Je to neuvěřitelně krátkozraké rozhodnutí. Evropské vlády stále jen myslí na národní zájmy, ale jak chtějí v budoucnu docílit integrovaného programu evropské obrany, když se neshodnou ani na tomto kroku,“ podotkl k ukončení jednání konzultant pro letectví v G2 Solutions Michel Merluzeau. Jako nemožná se ukázala dohoda o státních podílech v potenciálně vzniklém podniku. Obě společnosti představily vládám plán nabízející jim speciální akcie pojící se s právem veta. Francie, která v současnosti drží 15 procent akcií EADS, by si ponechala zhruba 9 procent, stejný podíl by pak byl přisouzen Berlínu.
Generální ředitel EADS Tom Enders a šéf BAE Ian King vyjádřili zklamání z neúspěchu plánu na spojení. "Je samozřejmě škoda, že jsme neuspěli. Jsem ale rád, že jsme to zkusili," řekl Enders. King potvrdil, že hlavním problémem při jednáních byl postoj Německa. "Pro odpor ze strany Německa nebyl poskytnut žádný pádný důvod," upozornil navíc mluvčí EADS. Náměstek německého ministra hospodářství Peter Hintze po krachu jednání uvedl, že průmyslovým zájmům Německa nejlépe poslouží, když zůstane společnost EADS nezávislá. Německý ministr obrany Thomas De Maiziere nicméně odmítl tvrzení, že německé námitky byly hlavním důvodem kolapsu jednání.
Neúspěch jednání uzavírá britské BAE cestu do civilního leteckého průmyslu v době snižujících se výdajů na obranu. V úspěšné uzavření dohody investoři zřejmě nevěřili již od oznámení o probíhajících jednáních, které poprvé přišlo zhruba před měsícem. Akcie EADS od uveřejnění plánu fúze ztratily zhruba 11 procent.
Obě firmy mají dlouhou historii spolupráce a jsou partnery v mnoha projektech, včetně bitevníků Eurofighter. BAE by spojením rovněž znovu získala podíl v Airbusu, který prodala v roce 2006. Nová skupina měla mít roční tržby zhruba 72 miliardy eur a 220.000 zaměstnanců. Termín pro dokončení dohody byl stanoven na dnešek, 10. října.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, čtk)