Propad ekonomické aktivity v eurozóně se během října prohloubil. Ukázal to souhrnný index nákupních manažerů, který zveřejnila organizace Markit. Index po zpřesnění dat klesl na 45,7 bodu ze zářijových 46,1 bodu. Je přitom nepatrně nižší, než ukazovala předběžná data zveřejněná před dvěma týdny. Ukazuje se také, že proti prvním odhadům si hůř vede i Německo.
Hlavní index, který monitoruje aktivitu jak v průmyslu, tak ve službách, je teď nejníže od června 2009. Z hlediska růstu aktivity je rozhodující hranice 50 bodů. Pokud je index nad ní, znamená to růst aktivity, pokud se ale dostane pod ni, aktivita klesá. Souhrnný index přitom zůstává v útlumu nepřetržitě už devět měsíců.
"Celková nálada je stále pod velmi nepříznivými vlivy. Podniky se obávají dvojího dopadu slabé domácí poptávky a zpomalení růstu globální ekonomiky," poznamenal hlavní ekonom společnosti Markit Rob Dobson. "Velmi znepokojivé je zjištění, že se zrychluje propad v Německu, vzhledem k tomu, jak důležitou roli by právě silné Německo mohlo hrát v podpoře růstu jinde v eurozóně," dodal.
S poklesem aktivity se potýká většina klíčových zemí eurozóny, včetně Německa. Tam hlavní index klesl na 47,7 ze zářijových 49,2 bodu a je také slabší, než ukazovala předběžná data. Index nepřetržitě klesá šest měsíců v řadě, což znamená, že německá ekonomika téměř jistě ve čtvrtém čtvrtletí vykáže propad.
Ve Francii byl propad ekonomické aktivity ve službách dokonce nejhlubší za poslední rok. Index pro sektor služeb tam klesl na 44,6 bodu, zatímco v září byl na 45 bodech. Původní předpoklady přitom hovořily o zlepšení a naznačovaly růst indexu na 46,2 bodu.
Markit sdělil, že nejnovější čísla naznačují na čtvrté čtvrtletí propad ekonomiky eurozóny asi o půl procenta. Pokud se indexy nezlepší ani za listopad a prosinec, čeká eurozónu ve čtvrtém čtvrtletí silný hospodářský propad. Tedy nikoliv jen stagnace, jak ještě před dvěma týdny předpovídala většina ekonomů.