Státy závislé na ropě z Iránu pokračují v omezování jejího importu, což jim s největší pravděpodobností zajistí prodloužení výjimky z amerických sankcí. Ty by finanční subjekty v zemích jako Turecko, Čína či Jižní Korea kvůli stykům s Íránci odstřihly od amerického bankovního systému.
Podle dvou nejmenovaných představitelů americké prezidentské administrativy dostupná data naznačují, že sedm států-dovozců, jejichž výjimky budou muset být v sobotu přezkoumány a případně prodlouženy o 180 dní, může být bez obav. Jedná se o Indii, Turecko, Jižní Koreu, Srí Lanku, Tchaj-wan, Malajsii a Jižní Afriku. O prodloužení výjimky pro Čínu, největšího importéra íránské ropy, se bude rozhodovat za několik týdnů. Jediným kvalifikačním předpokladem je prokázání snahy „výrazně zredukovat“ dovoz íránské ropy.
Malajsie a Jižní Afrika importy z Íránu zastavily úplně, ostatních pět zemí podle všeho projevilo dostatečné úsilí. V případě Jižní Korey došlo za prvních deset měsíců roku k meziročnímu poklesu dovozu o 40 %. Japonsko od ledna do září importy zredukovalo o 38 %.
Čína podle oficiálních statistik v říjnu meziročně snížila dovoz íránské ropy o 23 % na 458 tisíc barelů denně. Připadá na ni tedy téměř polovina íránského vývozu. V energetické bilanci Pekingu však Teherán hraje stále menší roli. Zatímco loni byl Írán pro Čínu třetím nejdůležitějším dodavatelem ropy, letos klesl na čtvrtou příčku se zhruba 426 tisíci barely denně v průměru.
Indie v říjnu meziměsíčně zvýšila dovoz o 14 %, avšak od dubna do října se může vykázat meziročním poklesem o 12 %. V uvedeném období do Indie proudilo v průměru 277 tisíc barelů íránské ropy denně.
Významným zákazníkem íránských těžařů zůstává Turecko, které v říjnu dováželo 75 tisíc barelů denně. To je o dost víc než například 50 tisíc barelů denně z července. Po Rusku a Iráku je Írán pro Turecko třetím nejdůležitějším dodavatelem černého zlata. Jelikož byl Teherán v březnu vyloučen z mezinárodního systému elektronického bankovnictví SWIFT, platí mu Turci za ropu zlatem skutečným. V dubnu činila hodnota exportu tureckého zlata do Íránu 1,2 mld. USD, což představuje meziroční nárůst o 440 %.
Americký zákon o sankcích proti Íránu, který je doprovodným opatřením k všeobecnému embargu na íránskou ropnou produkci, stanoví, že finanční instituce vypořádávající ropné transakce s íránskou centrální bankou, které nezískají výjimku, mohou být odstřiženy od amerického finančního systému. Krom finančních sankcí platí postihy i pro vlastníky tankerů z řad zahraničních společností, které by převážely íránskou ropu. Pro přistižená plavidla by to znamenalo automatickou ztrátu pojištění. Lodě by tak nebyly zajištěny proti rizikům typu úniků paliva nebo kolize.
Írán od začátku července čelí ostrému ropnému embargu EU kvůli neústupnosti v otázce svého jaderného programu. Podle odhadů konzultantské společnosti Rhodium Group klesly příjmy Teheránu z vývozu ropy v červenci na 2,9 mld. USD, oproti téměř 10 mld. USD ve stejném měsíci minulého roku. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že v říjnu se íránský ropný export trochu vzpamatoval a dosáhl 1,2 mil. barelů denně. I tak se země v rámci kartelu OPEC z někdejší pozice druhého největšího těžaře propadla na páté místo. Navíc se podle všeho Íráncům kvůli potížím s odbytem a platbami nedaří ropu prodávat za tržní cenu.
(Zdroje: Bloomberg, The Economic Times, Xinhua, CNN, Reuters)