Írán našel způsob, jak obejít ropné embargo EU a Spojených států. Využívá málo známého přístavu ve východní Malajsii, kam potají dopravuje miliony barelů ropy, které se pak v noci nakládají na prázdné tankery čekající na potenciální asijské zákazníky. Zprávu přinesla agentura Reuters, jejíž zpravodaj informace o pokoutném prodeji získal ze záznamů o lodních pohybech a od nejmenovaných obchodníků.
Podle Reuters Teherán tajně přiváženou ropu skladuje v najatých tankerech, které se plaví pod panamskou vlajkou v klidných vodách malajského přístavu Labuan, jenž požívá výhod daňového ráje. Irán tak může nechat svou flotilu pracovat a udržovat tok důležitých devizových příjmů do těžce zkoušené domácí ekonomiky.
Teherán od začátku července čelí ostrému ropnému embargu kvůli neústupnosti v otázce svého jaderného programu. Podle odhadů konzultantské společnosti Rhodium Group klesly oficiální příjmy vlády z vývozu ropy v červenci na 2,9 mld. USD, oproti téměř 10 mld. USD ve stejném měsíci minulého roku. Meziměsíčně se výnosy z ropného exportu ztenčily o polovinu.
Nejvíce se na dramatickém poklesu íránského ropného exportu podílely Čína, India a Turecko. Indie v červenci snížila dovoz meziměsíčně o 42 % na 202 tisíc barelů. Turecký dovoz íránské ropy ve stejném měsíci klesl o 71 % na 48 tisíc barelů. Čínské importy klesly o 28 % na 458 tisíc barelů. Zcela vyschl proud dodávek do Jihoafrické republiky, Japonska a Tchaj-wanu, které ještě před rokem dohromady dovážely 565 tisíc barelů. Teherán je tak prakticky závislý na dobré vůli Pekingu a Nového Dillí. Čína, Indie, Japonsko s Jižní Korea si pro své odběry zajistily výjimku z amerických sankcí, avšak ta bude muset být za několik měsíců obnovena, a proto se obchodníci snaží udržet zdání, že nákupy snižují.
V posledních dnech svůj náklad v Asii vyložily nejméně dva velké tankery a další íránská plavidla mají do regionu namířeno. Jedno z nich směřuje do čínského přístavu, zatímco tři další se zhruba 6 miliony barelů ropy či topného oleje v útrobách se plaví neznámo kam.
Podle anonymního zdroje obeznámeného se situací by Írán přes Labuan chtěl prodávat víc ropy. Zastrčený přístav se de facto stal mobilním skladištěm jeho černého zlata. Vláda v Teheránu však má potíže sháněním rejdařů, kteří by byli ochotni poskytnout lodě ke skladovacím účelům.
Pokoutné přečerpávání ropy v Jihočínském moři není nelegální, ilustruje však, co všechno je režim sužovaný sankcemi ochoten podstoupit kvůli zachování příjmů z exportu ropy. Embargo Íráncům prakticky znemožnilo přístup k pojištění lodí a jejich nákladu kdekoli na světě, jelikož jakékoli nakládání s íránskou ropou či styk s ropnými společnostmi s sebou nese riziko pokut, ztráty pojištění a také reputace.
Labuan, který je dobře chráněn před bouřemi a tajfuny, se obvykle využívá jako kotviště pro nepotřebné lodě. Podle insiderů se jedná o ideální místo pro míchání ropy nebo zakamuflování jejího původu a dalšímu prodeji, což Bruselu a Washingtonu velmi stěžuje vynucování embarga. „Je to země nikoho,“ popisuje přístav singapurský obchodník.
Machinace v Labuanu íránské vládě umožňují jak skladování, tak přepravu ropy. V dubnu zde kotvila polovina íránských tankerů se zhruba 33 miliony barelů nákladu v hodnotě 3 mld. USD. Čínští obchodníci se snaží slabého íránského postavení využít a vynutit si velké slevy. Teherán například nedávno odmítl prodat větší zásilku čínskému zájemci za 54 USD za barel, což je zhruba polovina tržní ceny.
(Zdroj: Reuters, Bloomberg, CNBC)