Aktualizováno Největší švýcarská banka (15,25 CHF, 1,87%) zaplatí úřadům v USA, Británii a Švýcarsku za manipulace s globálně používanou úrokovou sazbou Libor 1,5 miliardy dolarů (28,5 miliardy Kč). Banka se zároveň v této věci přiznala k podvodnému chování. Sankce uvalená na je více než třikrát vyšší než pokuta, kterou jako první v této kauze dostala v červnu britská banka (262,85 GBp, 0,65%). Zároveň jde o druhou nejvyšší pokutu, jakou kdy nějaká banka ve světě dostala.
Zatím rekordní pokutu 1,92 miliardy dolarů musí zaplatit britská (641,9 GBp, 0,27%), která se minulý týden dohodla s americkými úřady, že částku zaplatí za stažení žaloby z napomáhání k praní špinavých peněz.
"Hluboce litujeme našeho nepatřičného a neetického chování. Sebevětší zisk není důležitější než pověst naší společnosti a my hodláme zakládat naše podnikání na integritě," uvedl ve sdělení UBS její generální ředitel Sergio Ermotti. Dodal, že podrobnější informace nemůže poskytnout, protože banka vede jednání s dalšími regulačními úřady. Je tak podle něj zatím předčasné mluvit o tom, zda byli manipulacemi zasaženi někteří klienti banky.
UBS přiznala, že s londýnskou mezibankovní sazbou Libor někteří její zaměstnanci manipulovali v letech 2005 až 2010 a týkalo se to zejména japonské pobočky. Podle úřadů bylo do těchto aktivit zapojeno nejméně 45 lidí.
Podle banky prováděli zaměstnanci manipulace proto, "aby si vylepšili obchodní pozice". Někteří z nich se také na nekalých praktikách domlouvali s lidmi z jiných bank nebo dodávali zkreslené údaje těm, kdo za UBS hlásí úrokové sazby pro sazbu Libor. Tito lidé byli podle banky zčásti motivováni "snahou vyhnout se nespravedlivému a negativnímu vnímání trhu a médií během finanční krize". UBS uvedla, že asi čtyři desítky lidí zapletených do machinací už propustila.
Podle zjištění britského Úřadu pro finanční služby (FSA) však manipulace vycházely vstříc směrnicím vycházejícím z nejvyššího vedení UBS. Po srpnu 2007, kdy v USA začala hypoteční krize, UBS své zaměstnance instruovala, aby "chránili pozici banky na citlivých trzích". Vyšší manažeři pak údajně pověřovali obchodníky, aby udržovali oficiální hlášení sazeb Libor na nízké úrovni, aby vznikl dojem, že banka je schopna si půjčovat levněji, než tomu je ve skutečnosti.
"Klíčové na tom je, že ve srovnání s pokutou pro Barclays je pokuta třikrát vyšší. Naznačuje to, že jejich jednání bylo mnohem povážlivější," řekl agentuře Reuters londýnský analytik italské banky Mediobanca Chris Wheeler.
Nejvyšší sumu odvede UBS americkému ministerstvu spravedlnosti a tamní Komisi pro termínové obchodování s komoditami (CFTC), které dostanou 1,2 miliardy dolarů. Britskému FSA předá UBS 160 milionů liber (4,9 miliardy Kč).
Odhalení manipulací je pro UBS další těžkou ranou. Banka za posledních 18 měsíců zažila razantní změny v nejvyšším vedení, nákladnou restrukturalizaci s propuštěním tisíců lidí a zasáhla ji zejména ztráta 2,3 miliardy dolarů, kterou jí svými nepovolenými obchody způsobil makléř Kweku Adoboli. UBS už přitom těžce zasáhla finanční krize z let 2007-09.
Britské Barclays vyměřily úřady v USA a Velké Británii v červnu pokutu 453 milionů dolarů. Zpráva tehdy odstartovala mediální a politickou kampaň proti bance, která vedla k odstoupení jejího výkonného šéfa i předsedy správní rady. Banka se hájila tím, že v letech finanční krize hlásily podhodnocené sazby Libor v zájmu svého přežití všechny velké banky s tichým souhlasem centrálních bank i ministerstev financí.
Libor se používá jako měřítko velkého množství finančních transakcí ve světě v hodnotě stovek bilionů dolarů od kreditních karet přes hypotéky po složité deriváty. Hodnotu sazeb Libor každodenně určuje Britská bankovní asociace na základě sazeb hlášených jednotlivými členskými bankami. Kvůli skandálu hodlá Británie reformovat systém určování sazby a dohled nad ní by měl podle nedávného doporučení FSA převzít z rukou asociace nezávislý orgán.