ČEZ seškrtá plány na expanzi větrných elektráren v Rumunsku. Peníze potřebuje doma (+komentář)

Místo nových větrných elektráren o výkonu 1000 megawatt postaví ČEZ v Rumunsku „větrníky“ s kapacitou 300 MW, a v případě nepříznivého politického vývoje to může být ještě méně. Důvodem je podle šéfa rumunské divize skupiny ČEZ Jana Veškrny nejistota ohledně podpory obnovitelných zdrojů ze strany rumunské vlády a silnější potřeba financování rozvojových projektů v České republice. Z dnešního rozhovoru divizního šéfa skupiny ČEZ pro agenturu Bloomberg dále vyplynulo, že za omezením této zahraniční investice může stát česká vláda.

„Snížili jsme pouze kapacitu projektu – z asi 1000 MW na až 300 MW, ale časový rámec zůstal stejný – do roku 2016,“ uvedl Jan Veškrna k úpravě plánu na rozvoj větrných elektráren skupiny ČEZ v Rumunsku.

Rumunsko v posledních letech přilákalo více zájemců, jako je ČEZ díky štědrému programu podpory obnovitelných zdrojů, stabilnímu proudění vzduchu. Jedná se potenciálně také o lukrativní trh, neboť Rumunsku má zhruba 22 milionů obyvatel a je členem Evropské unie. Projekty na využití větrné energie v Rumunsku tak vyvíjejí nebo již mají i další firmy, mezi nimiž je také italský Enel (2,75 EUR, -0,33%), španělská Iberdrola, anebo portugalská Energias de Portugal.

Právě štědrá podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE) ale podle dnešního vystoupení člena rumunské vlády již není na pořadu dne. Rumunský ministr energetiky Constantin Nita totiž dnes oznámil, že země kvůli přílišným letošním nákladům na podporu OZE, od poloviny roku, nebo od začátku příštího roku změní nastavení podpory. Chce sice zachovat minimální státní podporu OZE, ale maximální podporu sníží, uvedl Nita dnes v Bukurešti bez dalších porobností.

Právě nejistotu plynoucí z debaty o budoucím nastavení podpory OZE označil dnes šéf rumunské divize ČEZ za jeden z důvodů redukce plánů na výstavbu větrníků. Dále ale Veškrna zmínil také „rozhodnutí akcionáře“ upřednostňovat projekty v České republice, především potom dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Majoritním akcionářem skupiny ČEZ je česká vláda, která drží 69,8% podíl.

Skupina ČEZ dnes spolu s výsledky za rok 2012 uvedla, že pokračuje v naplňování pěti strategických iniciativ, z nichž prioritní je příprava podmínek pro výstavbu dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín. „Již za několik dní oznámíme uchazečům předběžné hodnocení a začneme vyjednávat o vylepšení jejich nabídek,“ uvedl Daniel Beneš. Uvedl také, že za několik dní ČEZ zveřejní předběžné hodnocení nabídek uchazečů o dostavbu Temelína a začne s nimi vyjednávat o vylepšení těchto nabídek

Elektrárenská společnost ČEZ již loni v listopadu v Rumunsku zprovoznila větrnou farmu Fantanele a Coegalac o výkonu 600 megawattů. V Evropě jde o největší takové zařízení, které stojí na pevnině, nikoli na moři. V současnosti podle Veškrny čeká na stole v pražském ústředí nový větrný projekt v Rumunsku o výkonu 240 MW. „Praha čeká s rozhodnutí na výsledek debaty o novém systému podpory OZE. Pokud by to bylo něco dramatického, rozhodnutí by to jistě ovlivnilo,“ dodal.

"Zprávu o možnosti snížení podpory OZE v Rumunsku hodnotíme jako mírně negativní pro ČEZ, jelikož firma loni v zemi vydělala 2,5 mld. Kč (zisk EBITDA) a tento příspěvek k výsledkům by nyní mohl klesnout, uvedl Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct.