Šéf čínského fondu státního bohatství varoval Japonsko před pokračováním politiky oslabování jenu, která poškozuje obchodní partnery. Připojil se tak ke vzrušené debatě o globálních měnových válkách.
Gao Xiqing, prezident obří China Investment Corporation (CIC), se neobvykle drsným způsobem vyjádřil na adresu nové japonské vlády premiéra Šinzó Abeho, která chce s pomocí extrémně expanzivní měnové politiky ulehčit svým exportérům a oživit ekonomiku. Obvinění z kurzové manipulace přitom v minulosti čelila samotná Čína.
„Když si ze sousedů uděláte odpadkový koš a začnete měnovou válku, tak to ohrozí nejen ostatní, ale nakonec to doběhne i vás,“ uvedl top manažer v rozhovoru pro deník Wall Street Journal s tím, že doufá v odpovědné konání japonské vlády. Jedná se zatím o nejostřejší prohlášení ze strany vysoce postaveného čínského činitele, které vyjadřuje obavy Pekingu z dopadu odvážných kroků Abeho kabinetu na čínskou ekonomiku.
Vztahy mezi oběma zeměmi se v posledních měsících prudce zhoršily kvůli sporu o ostrovy ve Východočínském moři. Nejvíc postiženy byly japonské automobilky, jejichž vozy i autosalony se v Číně staly terčem žhářů a vandalů. Dramatický pokles jenu - za poslední tři měsíce oslabil o víc než 15 % - napětí mezi druhou a třetí největší ekonomikou světa vyeskaloval.
Snahy nové japonské vlády zatím na domácí půdě přináší ovoce. Burza v Tokiu se nachází v býčím trendu od poloviny listopadu, kdy se začaly ostřeji rýsovat kontury Abeho prorůstové strategie pro prosincové předčasné volby. Index Topix, zahrnující nejvíc titulů, od té doby posílil o neuvěřitelných 38 %. Abe, předák Liberálně demokratické strany, nakonec ve volebním klání zvítězil a začal ihned podnikat kroky směrem k naplnění svých slibů. Ohlásil balíček stimulačních opatření, včetně zvýšení výdajů na obranu, přinutil centrální banku (BOJ) zvýšit inflační cíl a rozšířit nákupy státních dluhopisů a dalších cenných papírů a na post guvernéra BOJ dosadil Haruhika Kurodu, člověka věřícího v sílu agresivní měnové politiky.
„Měnová politika BOJ není vůbec zaměřena na oslabování měny,“ prohlásil Kuroda v pondělí na konfirmačním slyšení před parlamentem. Odvážné kroky směrem k měnovému uvolnění a zastavení deflace jsou podle něj prospěšné nejen pro Japonsko, ale i pro ekonomiky Asie a zbytku světa.
Komentář hlavního investičního stratéga CIC, spravujícího aktiva v hodnotě 500 mld. USD, se nese v duchu podobných názorů v rozvíjejících se zemích, které se obávají efektu stimulačních opatření centrálních bank v Evropě, Spojených státech a Japonsku. Podle řady ekonomů by bezhlavé tištění peněz mohlo vyústit v mohutný střet, v němž se každý bude snažit oslabit svoji měnu, aby získal navrch.
Záležitost byla projednávána na setkání skupiny G7 i G20, kde se vyjednavači snažili dohodnout na definici vhodného postoje centrálních bank vůči směnným kurzům. Představitelé emerging markets, v čele s Brazílií, dlouhodobě kritizují Spojené státy za rozsáhlé programy nákupů státních dluhopisů (kvantitativní uvolňování) za účelem stlačení úrokových sazeb. Nízké dluhopisové výnosy motivují investory k přesunu prostředků do aktiv v rozvíjejících se ekonomikách, čímž zároveň posilují měny těchto zemí.
Poradce čínské centrální banky Chen Yulu včera uvedl, že vinou kvantitativního uvolňování bude Čína ve druhé polovině roku čelit vyšší inflaci. „Čína je nezpochybnitelně obětí měnové války,“ uvedl Chen.
BOJ v lednu nečekaně oznámila, že od začátku příštího roku spustí další program nákupu aktiv v novém stylu, blízkém tomu, který americká centrální banka oznámila již loni. Hodlá měsíčně nakupovat aktiva asi za 13 bilionů jenů, z čehož by 2 biliony jenů měly směřovat do státních dluhopisů a 10 bilionů jenů do státních pokladničních poukázek.
Japonská ekonomika v minulých třech čtvrtletích klesala, v poslední době však vykazuje určité známky oživení. Od začátku roku jen vůči dolaru oslabil o 10 % a momentálně se obchoduje kolem 93,5 USD/JPY. K tak velkému propadu se z významných měn letos přiblížila jen britská libra.
(Zdroj: WSJ, Bloomberg, AP)