Nouriel Roubini z Roubini Macro Associates si nemyslí, že by dluhopisové trhy nyní reagovaly na inflaci, protože inflační očekávání jsou v USA stabilní. Určitou roli mohou hrát obavy z vývoje vládních dluhů, ale podle ekonoma hraje hlavní roli investiční boom spojený s umělou inteligencí. Na Bloombergu se pak detailně věnoval jejímu dopadu na ekonomiku a souvisejícím tématům.
Roubini si myslí, že rozpočtové deficity se nyní v USA stabilizovaly kolem 6 % a v budoucnu by díky rychlejšímu hospodářskému růstu měly klesat. Neměly by tedy být hlavním tahounem vyšších reálných sazeb, tím je podle ekonoma zmíněná umělá inteligence a s ní související investice. K tomu existují „signály, že se projevuje i vyšší tempo ekonomického růstu.“ Celkově pak skončilo období velmi nízkých sazeb, které odráželo silné dezinflační tlaky. I přesto si ale ekonom myslí, že fiskální konsolidace bude potřeba, a to nejen v USA, ale i v Japonsku a dalších zemích.
K americkému trhu práce Roubini řekl, že jej hodně ovlivňuje jeho slabší nabídková strana, tedy změny v oblasti imigrace. „Warsh správně uvedl, že trh práce je blízko plné zaměstnanosti,“ dodal k tomu ekonom. Podle něj bude tedy další rozhodnutí o sazbách hlavně dáno tím, jak se bude vyvíjet inflace. Umělá inteligence budí určité obavy, zda nebude přispívat k zániku pracovních míst. Současný investiční boom má ale opačný efekt. Ten se pak na trhu práce setkává se zmíněnou slabší nabídkou.
Roubini podle svých slov nesouhlasí s názory, podle kterých je umělá inteligence bublinou. Věří, že probíhá dlouhodobé zvyšování tempa potenciálního růstu. To ovšem neznamená, že se nemohou objevit korekce na akciových trzích. Jaké změny AI konkrétně přinese? Podle experta je už nyní znát rostoucí poptávka po lidské práci spojená s vyššími investicemi. K tomu se budou přidávat další technologické inovace, které mohou souviset s AI, ale půjdou za její hranice. Příkladem mohou být kvantové počítače či fintech nebo pokrok ve využívá fúzní energie. Potenciální růst amerického hospodářství byl podle ekonoma v předchozích desetiletích u 2 %, nyní se pohybuje u 3 %.
Na otázku týkající se Japonska a měnového kurzu jenu Roubini řekl, že z dlouhodobějšího hlediska je u této ekonomiky optimistou. Podle něj podstupuje znatelnou strukturální změnu a investuje do řady nových technologií. „Po Spojených státech a Číně tu je skupina asijských zemí, které hodně rychle inovují a Japonsko je jednou z nich.“
K měnovému kurzu Roubini dodal, že při přetrvávajícím úrokovém diferenciálu mezi USA a Japonskem bude mít kurz jenu tendenci oslabovat. Japonská centrální banka BoJ ale zřejmě v září zvýší sazby a to samé udělá v říjnu. Silnější ekonomický růst Japonska by tak v delším období mohl vést k posunutí domácích sazeb na vyšší úrovně a jen by mohl otočit k posilování.