Ceny ropy třetím rokem stagnují a stejně tak je na tom těžba. Bez surovinové berličky se ruská ekonomika se musí spoléhat na jiné než přírodní zdroje, což podle všeho zatím příliš nedokáže. Poslední data naznačují, že po solidním zotavení z krizového roku 2009 jí pomalu ale jistě dochází dech.
Jestliže růst HDP v posledním kvartále loňského roku zpomalil na 2,1 % v meziročním srovnání (oproti 3 % ze 3Q12), naplnil ještě očekávání. Nově zveřejněné statistiky ale naznačují další, tentokrát neočekávaně drsné, zhoršení. Mezi lednem a únorem ruské hospodářství zaznamenalo pouze 0,9% meziroční expanzi. V únoru dokonce zpomalilo na 0,1 %. Znepokojivý je i 1,5% pokles průmyslové výroby za první dva měsíce roku. Jedná se o první výlet do mínusu od vybřednutí z recese před čtyřmi lety.
Na Rusko negativně doléhá útlum v eurozóně, s níž realizuje zhruba polovinu obchodní výměny, doplněný slábnoucí dynamikou v domácím spotřebitelském sektoru. Růst maloobchodních tržeb od ledna prudce zpomaluje a v březnu by se mohl dostat do negativního pásma. Pokles poptávky v průmyslu tvrdě dopadá na automobilky, těžaře, oceláře a zpracovatele dalších kovů.
Ministerstvo hospodářství oznámilo, že letošní růst HDP pravděpodobně nepřevýší 3 %, oproti loňským 4,3 %. Po měsíci diskuzí vláda dospěla k závěru, že o stimulaci ekonomiky by se měla pokusit centrální banka, a to s pomocí snížení úrokových sazeb.
Fiskální politika zatím do snah o oživení ekonomiky nepromluví. Vicepremiér Igor Šuvalov prohlásil, že pokud nepřijdou šoky zvnějšku, bude se vláda snažit zachovávat rozpočtovou disciplínu. Stát je ochoten ročně vložit 500 mld. rublů do infrastrukturních projektů, které ale musí vykazovat určitou minimální rentabilnost. Společnosti prý požadují přímou podporu formou dotací. „Tu ale poskytnout nemůžeme,“ sdělil Šuvalov. Ruský rozpočet je nastaven jako vyrovnaný při ceně ropy kolem 110 USD za barel, což je pod současnými burzovními kotacemi.
Vicepremiér dále zdůraznil, že v zájmu krátkodobého zvýšení růstových temp se vláda nehodlá pokoušet omezovat nezávislost centrální banky. To však podle všeho prozatím nebude třeba. Elvira Nabiullinová, která zanedlouho z pověření prezidenta Vladimira Putina nastoupí do čela banky, nedávno prohlásila, že „ceny úvěrů převyšují návratnost projektů v reálné ekonomice.“ Budoucí guvernérka se tak přidala k těm, kteří současné referenční úrokové sazby centrální banky považují za příliš vysoké.
Ruská ekonomika se podle Nabiullinové musí v současném prostředí orientovat na vnitřní zdroje růstu, zejména na investice. Ty se v Rusku dlouhodobě pohybují na extrémně nízké úrovni – kolem 20 % HDP (například v Číně převyšují 40 % HDP). Premiér Dmitrij Medveděv nedávno stanovil cíl zvýšit tento ukazatel na 25 % HDP. Podle dat centrální banky z Ruska během 1Q13 odteklo 26 mld. USD, což je dvojnásobek původního odhadu.
Přípravu na uvolnění měnové politiky provedl už stávající guvernér ruské centrální banky Sergej Ignatěv, když včera varoval, že ekonomika povážlivě zpomaluje a že vývoz a spotřebitelské výdaje – dosavadní tahouni růstu – letos zklamou. Podle Ignatěva je snížení základní sazby možné, pokud inflace klesne do pásma 5-6 %. Nyní se nachází nad 7 %, přičemž nezaměstnanost se pohybuje nízko (pod 6 %), což mluví proti redukci sazeb.
Analytik ruské pobočky Alexandr Morozov počítá se snížením klíčových sazeb v červnu a v říjnu. Uvolnění měnové politiky ale prý k výraznějšímu snížení ceny peněz na trhu s úvěry nepovede a ani nepřiměje firmy víc investovat. Spíš než nižší sazby problém nízké rentability ruských společností vyřeší zvýšení produktivity.
„Hospodářský růst pod 3 % v našich podmínkách znamená stagnaci a zaostávání za zbytkem světa. O ty 3 % ještě budeme muset bojovat,“ prohlásil bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin na včerejší tiskové konferenci.
(Zdroje: Bloomberg, WSJ, RIA Novosti, Kommersant)