Debaty o možných dopadech a reálných výnosech plošného zdanění finančních transakcí zřejmě donutí úředníky seškrtat původní plány na desetinu. Podle kuloárních zdrojů agentury Reuters navíc Evropská komise v přepracovaném návrhu v první fázi možná vynechá zdanění dluhopisů a dojde pouze na akcie.
Evropská komise v únoru schválila návrh, podle něhož by se zdaňovaly všechny transakce s vazbou na státy, které daň z finančních transakcí zavedly. Sazba této daně by v případě akcií a dluhopisů byla na úrovni 0,1 procenta a v případě derivátových nástrojů 0,01 procenta.
Vše ale nejspíš nakonec bude jinak. „Celá věc se bude muset změnit poměrně výrazně. V současné podobě by to nepřežilo,“ uvedl pro Reuters jeden ze zdrojů v EU pod podmínkou zachování anonymity. Poslední verze Bruselu podle něho počítá s poklesem sazby daně pro akcie a dluhopisy na 0,01 procenta, tedy jen na desetinu dříve navrhované sazby.
Daň z finančních transakcí přislíbily v lednu příštího roku zavést vlády v Německu, Francii, Rakousku, Belgii, Estonsku, Řecku, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Slovinsku a na Slovensku. Další země se mohou k iniciativě připojit později. Evropská komise tehdy počítala s tím, že uložení daně z finančních transakcí v jedenácti členských státech vygeneruje roční příjem mezi 30 až 35 miliardami eur, nyní ale jeden z vysoko postavených evropských úředníků přiznává, že revidovaný návrh přinese asi výnos jen asi 3,5 miliardy eur.
Ve hře je podle zdroje Reuters také možnost, že by zdanění finančních transakcí bylo zaváděno postupně na různé kategorie aktiv. „Spíše než uvalení daně na obchody s akciemi, dluhopisy i deriváty společně od roku 2014, by nejprve příští rok mohlo dojít k zavedení daně pouze u akcií a na dluhopisy by došlo až za dva roky,“ cituje agentura svůj zdroj. Ještě později by daň potom mohla začít pokrývat i deriváty, její zavádění se ale také prý může zastavit v případě, že se objeví problémy. Předpokládá se, že obchodníci by v reakci na zavedení daně mohli obchodování masově přesunout jinam.
Vlna odporu a nejisté zítřky nové daně
Kritika zavedení transakční daně od zástupců některých členských zemí a většiny finančního sektoru je v Bruselu slyšet již dlouhou dobu. Plány na celoevropské zavedení daně ztroskotaly především kvůli odporu Británie a Švédska. Stockholm před takovým krokem výslovně varoval, protože Švédsko už jednou takovou daň zavedlo a hned nato ze země většina finančních transakcí odešla jinam. Také Česká republika se do projektu prozatím nehodlá připojit.
V únoru potom překvapily i první odhady reálného dopadu nové formy zdanění na obchodování na trzích z dílny Evropské komise. „Navrhované zdanění finančních transakcí by mohlo vést k propadu počtu obchodů s akciemi o 15 procent, v případě transakcí s deriváty by propad mohl být až 75 procent,“ citovala odhady Evropské unie agentury Bloomberg. Finanční trhy na obou stranách Atlantiku se přitom již delší dobu potýkají s problémy způsobenými poklesem zobchodovaných objemů, který přímo doléhá na zisky provozovatelů burz i ochotu nových emitentů na trh vstupovat.
Konečné rozhodnutí o výši daně a o jejím zavádění bude na zemích, které se k projektu přidaly, brzy to ale podle pozorovatelů nebude. Například německá vláda nebude chtít veřejně přiznat ústup dříve než po zářijových volbách. Mluvčí evropského komisaře pro daňové záležitosti Algirdase Semety řekl, že daň by se mohla zavést během příštího roku, v lednu 2014, jak se původně plánovalo, to ale s největší pravděpodobností nebude.
Některé země už začaly v budoucích rozpočtech předem počítat s vítaným příspěvkem z nové daně, postupně si však uvědomují, že žijí ve světě, kde lze miliardy eur převést jinam stisknutím tlačítka. Jeden z vyjednávačů sdělil, že počáteční nadšení vlád značně vyprchává. "Pokud je něco jasné, pak to, že daň z finančních transakcí nevynese tolik, v kolik se původně doufalo," řekl.
„Jistá je nyní jen jedna věc, projekt zdanění finančních transakcí nedoletí tak daleko, jak se původně doufalo,“ shrnul pro Reuters současnou situaci uvnitř EU nejmenovaný vládní zmocněnec jedné ze zemí eurozóny zapojený do bruselských debat.
(Zdroj: Reuters, Bloomberg, Evropská komise)