Evropská komise dnes schválila návrh upravující podrobnosti daně z finančních transakcí, která může být zavedena již od ledna příštího roku zatím v jedenácti evropských zemích včetně Německa, Francie, Slovenska nebo Rakouska. Evropský regulátor přitom dnes sám přiznal negativní vliv nového zdanění na ochotu hráčů na trhu provádět transakce, likvidita prý ale utrpět příliš nemá. Zástupci finančního sektoru ale stejný názor nesdílejí a varují před přesunem velkých bank mimo země, kde bude daň platit. Proti zdanění finančních transakcí v celé Evropské unii se dlouhodobě staví Velká Británie i Česká republika.
Evropská komise v dnes schváleném návrhu nezměnila žádný z důležitých parametrů dříve diskutovaného nového zdanění. „Návrh zachovává přístup, podle něhož by se zdaňovaly všechny transakce s vazbou na státy, které daň z finančních transakcí zavedly. Sazba této daně by v případě akcií a dluhopisů zůstala na úrovni 0,1 procenta a v případě derivátových nástrojů 0,01 procenta,“ uvedla dnes Komise s tím, že uložení daně z finančních transakcí v jedenácti členských státech vygeneruje roční příjem mezi 30 až 35 miliardami eur.
„Dnes předložený návrh připravil půdu k tomu, aby se v EU mohla společná daň z finančních transakcí stát skutečností. Máme před sebou nepochybně spravedlivou a technicky spolehlivou daň, která posílí náš jednotný trh a omezí nezodpovědné obchodování,“ řekl k dnešnímu posunu Algirdas Šemeta, eurokomisař zodpovídající za daňovou legislativu. Zástupce Bruselu následně apeloval na země, které dosud podporovaly zavedení nového zdanění, aby při schvalování a realizaci této první regionální daně z finančních transakcí na světě postupovaly ambiciózně.“
Daň z finančních transakcí podle Evropské komise sleduje tři hlavní cíle. Posílí jednotný trh tím, že sníží počet odlišných vnitrostátních přístupů ke zdanění finančních transakcí. Dále má zajistit, že finanční sektor bude spravedlivěji a podstatnějším způsobem přispívat do veřejných příjmů. Do třetice, má posílit regulační tlak na zapojení finančního sektoru do „odpovědnějších činností zaměřených na reálnou ekonomiku“.
Bruselem dnes předložený návrh navíc zavádí „zásadu místa emise“, jakožto další bezpečnostní opatření proti daňovým únikům. "Znamená to, že finanční nástroje vydané v jedenácti členských státech budou při obchodování zdaněny, a to i v případě, že subjekt, který s nimi obchoduje, v žádném z těchto států usazen není. Navíc byly doplněny výslovné předpisy proti zneužití," vysvětluje Evropská komise.
Kvůli odporu Británie, České republiky i dalších zemí, které se obávaly možného odlivu finančních operací z EU či přenesení nákladů na daň na spotřebitele, původní plán zavést daň v celé EU neuspěl. Část států se ale rozhodla vydat cestou takzvané posílené spolupráce. To je nástroj umožňující skupině nejméně devíti zemí EU postupovat společně v oblastech, kde to není možné v celé "sedmadvacítce", pokud věc schválí zástupci členských zemí kvalifikovanou většinou EU.
Českou republiku zastupující ministr financí Miroslav Kalousek se již dříve nechal slyšet, že ČR sice daň z finančních transakcí zavést nechce, ale zároveň nebude ani blokovat zesílenou spolupráci zemí, které ji přijmout chtějí. "Jsou země, které ji nezavedou nikdy. Česká republika jasně řekla, že daň z finančních transakcí chápe jako protirůstový impulz, jako nástroj, který by brzdil ekonomiku, který by přenesl tuto daň na cenu produktů, na konečné spotřebitele, na ty, kteří chtějí investovat," vysvětlil před třemi týdny Kalousek postoj ČR a dodal, že je to názor i zemí, jako je Švédsko, Velká Británie a další.
Dopad na obchodování a ekonomiku
Po silné kritice zavedení transakční daně od zástupců některých členských zemí a většiny finančního sektoru Brusel dnes přestavil i své odhady reálného dopadu na obchodování na trzích a kroky, kterými chce chránit reálnou ekonomiku.
„Navrhované zdanění finančních transakcí by mohlo vést k propadu počtu obchodů s akciemi o 15 procent, v případě transakcí s deriváty by propad mohl být až 75 procent,“ cituje odhady Evropské unie agentury Bloomberg. Finanční trhy na obou stranách Atlantiku se přitom již v současnosti potýkají s problémy způsobenými poklesem zobchodovaných objemů.
Evropský regulátor finančních trhů ale dodává, že menší počet realizovaných obchodů nemusí nutně negativně ovlivnit likviditu na trzích. S ohledem na ochranu reálné ekonomiky se daň z finančních transakcí nebude, stejně jako v původním návrhu EK, vztahovat na běžné finanční operace občanů a podniků (např. půjčky, platby, pojištění, vklady apod.). Neuplatní se ani na tradiční investiční bankovní činnosti týkající se navyšování kapitálu nebo na finanční transakce realizované v souvislosti s restrukturalizačními operacemi.
„Toto zdanění je ve své podstatě poměrně drakonické a špatné pro celou eurozónu,“ řekl dnes pro britskou televizi BBC Chas Roy-Chowdhury, šéf daňové divize asociace účetních ACCA. „Donutí to banky přesunout svá sídla mimo území, kde budou finanční transakce zdaňovány,“ upozornil.
Zdanění se podle EK nemá dotknout transakcí bank či vlád s centrálními bankami. „Návrh přísně účelově vymezuje činnosti jako refinancování a řízení měnové politiky a dluhu veřejných financí. Transakce s centrálními bankami, ECB, EFSF a ESM a transakce s EU proto budou od této daně osvobozeny,“ ujišťuje Evropská komise.
Celá bitva však rozhodně ještě není dobojována. Navrhovaná směrnice bude nyní v Bruselu projednána s členskými státy. V tomto kroku může opět zasáhnout i Česká republika, protože diskusí ohledně návrhu se účastní všech 27 členských států a konzultován bude i Evropský parlament. Hlasovací právo však budou mít pouze ty členské státy, které se podílí na posílené spolupráci - jedná se o Německo, Francii, Belgii, Řecko, Portugalsko, Itálie, Španělsko, Rakousko, Slovensko, Estonsko a Slovinsko. K provedení směrnice je potom zapotřebí, aby byl návrh schválen jednomyslně. Další země EU mají nadále otevřenou možnost připojit se k této jedenáctce zemí a nový typ zdanění také zavést později.
(Zdroj: Evropská komise, BBC, Bloomberg)