Jak kdysi uvedl čínský premiér Li Kche-čchiang, data z druhé největší ekonomiky světa je nutné brát s určitou rezervou. Měl na mysli především ukazatel hrubého domácího produktu, který označil za „čistě referenční“ veličinu. Daleko přesnější obrázek o stavu ekonomiky podle Liho podávají jiné, hůře zfalšovatelné indikátory: spotřeba elektřiny, nákladní železniční přeprava či bankovní úvěry.
I údaje o inflaci, hospodářské výrobě či mezinárodním obchodu vypadají občas podivně, obzvlášť v porovnání s dalšími statistikami. Rozsah manipulace a její přesné zdroje zůstávají záhadou, stejně jako skutečná data. Například studie a dalších institucí z posledních let naznačují, že čínští statistici vyhlazují čtvrtletní údaje o růstu. Uměle snižují rozsah boomu v tučných letech a naopak přifukují údaje v období útlumu.
List zase zjistil, že funkcionáři v některých městech a provinciích nafukují údaje o výstupu ekonomiky, příjmech z daní, tržbách a ziscích firem nebo třeba o stavu zásob klíčových surovin. Úředníci prý společnosti nabádají k vedení zvláštních účetních knih vykazujících zlepšující se výsledky a daňové odvody, které se nikdy neuskutečnily.
Ústřední statistický úřad v Pekingu je zřejmě z postupu lokálních administrativ tak frustrován, že zveřejnil obzvlášť nehorázný případ „cinknutých“ údajů, který opět trochu poodhrnul roušku tajemství extrémně dobrých čínských výkonů posledních let.
Zpráva statistického úřadu z minulého pátku nenechává nitku suchou na kanceláři hospodářského rozvoje jihočínského města Henglan, která prý obrovským způsobem nadhodnotila průmyslový výstup velkých podniků. Vyšetřování vzorku 73 z celkových 250 firem odhalilo, že 38 z nich je příliš malých na to, aby mohly být klasifikovány v uvedené kategorii. Dalších 19 produkci buď zastavilo, nebo se z města odstěhovalo, nebo přestalo jinak existovat. 71 ze zkoumaných podniků vykázalo za loňský rok průmyslovou výrobu v rozsahu 2,22 mld. jüanu, místní statistická pobočka však do Pekingu zaslala výkazy, na nichž je uvedený výstup vyčíslen na 8,51 mld. jüanu.
Data měla být do systému vložena samotnými firmami přes internet, avšak místo toho je zadali zaměstnanci zmíněné kanceláře v Henglanu. Podle zprávy o falšování věděli vysoce postavení funkcionáři města, avšak nezasáhli.
Motivy nepravdivého vykazování v šetření pekingských statistiků uvedeny nejsou, avšak všeobecně je známo, že výkonnost ekonomiky regionu je důležitým předpokladem pro kariérní růst místních úředníků. Navíc ochabnutím poptávky po čínských exportech byly jižní provincie zasaženy obzvlášť tvrdě. Řada továren byla uzavřena a přesunuta dál do vnitrozemí, či do zahraničí.
Článek v čínském státním deníku Economic Daily problém vidí v závislosti regionálních statistiků na místních vládcích. Navíc jsou prý postihy za falzifikaci příliš mírné na to, aby úředníky od „vylepšování“ statistik odradily. Jak rozšířený se problém falšování stal, je těžké zjistit,
stejně jako skutečnou velikost čínského HDP.
(Zdroje: WSJ, NYT, Xinhua)