Ministři financí EU se shodli: Náklady padlých bank ponesou investoři a věřitelé

Ministři financí EU se dnes nad ránem shodli na pravidlech pro řešení bankovních krizí. Náklady za zkrachovalé banky by podle nich měli v budoucnu nést investoři a věřitelé. Daňové poplatníky, z jejichž peněz se v minulých letech krachující banky v EU zachraňovaly, návrh pravidel chrání. 

Ministři 27 států Evropské unie s nástinem pravidel na uzavření nebo záchranu problémových bank přišli po sedmihodinovém jednacím maratonu v Bruselu poté, co pravidelná ministerská schůzka minulý týden skončila nezdarem. Plán počítá s tím, že náklady spojené se záchranou banky by měli jako první nést akcionáři, držitelé dluhopisů a vkladatelé s aktivy přes 100.000 eur v problémové bance. Tento limit je současným limitem pojištění vkladů také v České republice (na jednoho klienta v jedné bance, stavební spořitelně či družstevní záložně).

"Poprvé jsme se dohodli na významném (procesu) bail-in, abychom chránili daňové poplatníky," řekl podle agentury Reuters nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Odkázal se tak na název strategie, ve které musí investoři nést náklady na restrukturalizaci jako první. 

Nyní finální návrh musejí vydiskutovat jednotlivé členské země EU a následně předat Evropskému parlamentu k přípravě právní úpravy. Norma má dát jednotlivých členským státům právo znárodnit problémové banky v zájmu ochrany finanční stability země.

Mechanismus řešení bankovních krizí je jednou ze součástí připravované bankovní unie. Nová pravidla pro "krizové řízení bankovních institucí" mají po finanční krizi v roce 2008 především zajistit, aby v budoucnu mohly být banky v případě krachu uzavřeny podle jasně daných kritérií. Má se tím předejít panice na trzích a zajistit, aby náklady nenesly především státy, tedy daňoví poplatníci. 

Země EU v letech 2008 až 2011 vydaly na záchranu bank asi třetinu evropského HDP, většinou ze státních fondů.

(Zdroj: čtk, Reuters, Bloomberg)