Čínští jaderní inženýři dobývají svět. Po získání zakázky na dva bloky v Pákistánu a úspěšném průniku na britský trh, kde se v roli investorů účastní výstavby několika jaderných elektráren a perspektivně budou možná moci prodávat i svoje technologie, se čínští státem kontrolovaní giganti pevně uchycují i ve Spojených státech, zemi s největším počtem reaktorů na světě.
Potvrdila to nedávno podepsaná americko-čínská dohoda, podle níž mají čínské firmy dodávat vybavení pro jaderné bloky budované ve Spojených státech. Konkrétně se jedná o dva reaktory v Jižní Karolíně a dva v Georgii, které se zařadí mezi první nově postavené jaderné zdroje od nehody na elektrárně Three Mile Island v roce 1979, po níž se Amerika začala od jádra odklánět.
Číňané se dosud starali hlavně o uspokojení vlastních potřeb ve sféře jaderné energetiky. Ta se díky střemhlavému růstu ekonomiky a státní podpoře všestranně orientovanému energetickému mixu rozvíjí nejbouřivěji ze všech trhů. Na vrcholu stavební horečky byla v zemi každých několik měsíců zahájena stavba nějakého reaktoru. Země má momentálně v provozu 17 bloků a dalších 32 je ve výstavbě. Do roku 2020 chce Peking zvýšit podíl jádra v elektroenergetice ze současných 2 % na 6 %. To bude vyžadovat zešestinásobení stávajících kapacit (13,8 GW). Rozsáhlý domácí program čínským dodavatelům umožňuje dosáhnout potřebného rozsahu a rezervovat část produkčních kapacit pro zahraniční projekty.
Nové americké reaktory jsou stavěny podle designu AP1000 společnosti Westinghouse, stejně jako čtyři další budované Číně. Vysoká sériovost umožňuje výrobcům komponent dosáhnout nezanedbatelných úspor z rozsahu, a Číňané navíc všechny klíčové součásti reaktoru vyrobit umí. V rámci tvrdě nastaveného tendru na výstavbu zmiňovaných čtyř reaktorů v Číně v roce 2006 totiž Westinghouse, vlastněný japonskou Toshibou, čínským zákazníkům předal všechnu technickou dokumentaci k AP1000. Podle analytika Zhou Xizhoua z pekingské kanceláře konzultantské firmy IHS Cera slouží design AP1000 jako základ pro 30 % reaktorů stavěných či plánovaných v Číně. Teď bude zařízení navržené podle plánů Westinghousu vyráběno v Číně a dodáváno do Spojených států.
„Jedná se v zásadě o stejnou technologii třetí generace, která je využívána ve čtyřech reaktorech v Číně a v oněch čtyřech reaktorech na jihovýchodě USA,“ prohlásil americký ministr energetiky Ernest Moniz při podpisu bilaterální dohady. Podle ministra, povoláním jaderného fyzika, Westinghouse a jeho čínský partner, státní koncern State Nuclear Power Technology Co. (SNPTC), společně pracují na designu a rozvoji dodavatelských řetězců, což může být využito nejen v Číně a USA, ale i v probíhajících tendrech ve Velké Británii, zejména v projektu konsorcia NuGen v Sellafieldu, v němž francouzská EDF a španělská snižují účast.
Podle čínských manažerů z jaderné branže, zpovídaných listem Financial Times, umožní spolupráce Westinghousu a SNPTC najít nejlepší dodavatelské řetězce pro výstavbu jaderných reaktorů po celém světě. Westinghouse se s AP1000 uchází i o zakázku na dostavbu Temelína.
Konkrétní seznam komponent, které budou určeny pro americké a další reaktory, zatím nebyl sestaven. Hovoří se o tlakových nádobách, parogenerátorech a chladicích systémech reaktoru. Čína je již dnes exportérem zařízení pro uhelné elektrárny.
Stavba reaktorů typu AP1000 v Georgii a Jižní Karolíně je považována za kritický test, který bude mít dopad na budoucnost jaderné energetiky ve Spojených státech. Jako první by měly být dokončeny bloky v elektrárně Vogtle v Georgii. První nový reaktor ve Vogtle měl být původně dostavěn v roce 2016, další o rok později. Management společnosti Southern Co., která bude bloky provozovat, připouští, že termín spuštění prvního bloku by mohl být posunut na rok 2017. Náklady projektu se kvůli zpoždění vyšplhaly na 14 mld. USD, což zčásti uhradí spotřebitelé skrze regulované tarify.
(Zdroje: FT, WNA, WSJ, Bloomberg)