Rozsudek Soudního dvora se týkal rozhodnutí Komise, která dospěla k závěru, že někteří výrobci butadienového a styren-butadienového kaučuku porušili unijní soutěžní pravidla. Podle Komise se konkrétně účastnili jedné trvající dohody, ve které si stanovili cílové ceny, rozdělili zákazníky dohodami o nezasahování a vyměnili si citlivé informace týkající se cen, soutěžitelů a zákazníků.
Jednu z námitek výrobců představovalo tvrzení, že Komise pochybila, jelikož při určení výše sankce neprokazovala a nezkoumala konkrétní dopady protisoutěžního jednání. Výrobce v tomto ohledu poukazoval na to, že dopady protisoutěžního jednání jsou kvantifikovatelné a že Komise tyto dopady v oznámení námitek, tedy ve fázi řízení předcházející vydání samotného rozhodnutí, také kvantifikovala.
Soudní dvůr nejprve připomněl, že podle ustálené judikatury musí být závažnost porušení unijního práva hospodářské soutěže stanovena v závislosti na řadě skutečností. A to aniž by byl dán nějaký závazný nebo taxativní výčet kritérií, ke kterým musí být povinně přihlédnuto. Konkrétně ke skutečnému dopadu protiprávního jednání na trh Soudní dvůr poznamenal, že není pro určení úrovně pokut rozhodným kritériem.
Soudní dvůr dále konstatoval, že cenové horizontální kartelové dohody a horizontální kartelové dohody o rozdělení trhu mohou být kvalifikovány jako velmi závažná protiprávní jednání pouze na základě jejich povahy. V tomto případě pak skutečný dopad protiprávního jednání představuje pouze jednu z řady skutečností, která, je-li určitelná, může Komisi umožnit zvýšit výchozí částku pokuty
Své posouzení Soudní dvůr uzavřel konstatováním, že dotčené protiprávní jednání bylo ze své podstaty velmi závažné a zohlednění jeho konkrétního dopadu by vedlo jedině ke zvýšení pokuty.