Výstavba podmořského plynovodu South Stream, jehož cílem je přivést ruský plyn po dně Černého moře do jihovýchodní Evropy a Itálie a obejít Ukrajinu, se pro , který jeho realizaci dostal od Kremlu nařízenu, stává stále těžším balvanem. Plynárenský moloch nedávno o polovinu navýšil odhad nákladů na rozšíření plynovodní sítě na jihu Ruska, tzv. Jižního koridoru, nutného pro zajištění patřičné exportní kapacity South Streamu.
V aktuálních materiálech k investičnímu programu Gazpromu se cena Jižního koridoru pohybuje kolem 740 mld. rublů, což je o 45 % nad lednovým odhadem té samé položky. Základní technické charakteristiky projektu se přitom nezměnily. Letos už společnost do výstavby koridoru vložila přes 100 mld. rublů, přičemž i v tomto roce došlo k překročení plánovaného rozpočtu – o 31 %. Z podrobnějšího rozpisu se všech příčin nákladové inflace dopátrat nelze: výdaje na potrubí vzrostly o 15 %, v případě kompresních stanic došlo k navýšení o 7 %. Nejvíc nabobtnalou položkou – na 37násobek – jsou „různé“ náklady, jejichž přený obsah znám není.
V rámci Jižního koridoru je třeba od Nižněgorodské oblasti k břehům Černého moře položit 2446 km nového potrubí a postavit 10 nových kompresních stanic. Hlavní z nich – Russkaja – bude v první fázi dosahovat výkonu 224 MW. Po dokončení South Streamu, který by měl při plné kapacitě přepravovat 64 mld. m3 plynu ročně, bude muset být výkon stanice navýšen 448 MW, což zhruba odpovídá kapacitě jednoho reaktoru v Dukovanech. Russkaja se tak stane nejvýkonnější kompresní stanicí na světě, jelikož překoná konkurenční Portovou (366 MW), která pumpuje surovinu do podmořského plynovodu Nord Stream, jdoucího po dně Baltu.
Většina ruských analytiků se při vysvětlení neustálého zdražování South Streamu, které převyšuje celkovou inflaci v ekonomice i strojírensko-montážního sektoru, nechce pouštět na tenký led spekulací. Podle některých je možné, že původní odhad Gazpromu neodpovídá realitě kvůli neočekávaně těžkým podmínkám v terénu a klimatu jižního Ruska. Jiní tvrdí, že se management snaží zajistit příjmy pro známé z řad subdodavatelů a prostředníků. Jednu takovou praktiku, při níž byly tendry na trubky vypisovány v ohromném množství, takže je žádná z válcoven nemohla sama splnit, a proto musely svůj odbyt prodat prostředníkovi, už plynárenskému molochu zatrhl antimonopolní úřad.
Vláda od Gazpromu a dalších státních monopolů typu železnic a elektrárenských sítí požaduje zvýšení efektivity a úsporné zacházení s vydělanými či půjčenými penězi. Za tímto účelem jim zmrazila tarify pro příští rok a v následujících dvou povolila růst jen tempem inflace. To znamená, že domácí ceny plynu, elektřiny či lístků na vlak budou v blízké budoucnosti stoupat jen velmi pozvolna. Hubnoucí kúra by měla monopoly přinutit k redukci nákladů a větší efektivnosti.
kvůli zmrazení tarifů očekává v příštím roce pokles kapitálových výdajů o 52 mld. rublů na 724 mld. rublů. V dalších dvou letech by měly být škrty v investičních plánech ještě drastičtější. Právě v tomto období je v plánu hlavní část stavby Jižního koridoru a South Streamu.
Přípravné stavební práce začaly už v roce 2011. První dodávky by do Evropy měly začít proudit v roce 2015. O rok později by přes potrubí mělo být přepraveno 15,75 mld. m3 plynu, dál pak 47 mld. m3, přičemž plné kapacity, tedy 63 mld. m3 ročně, by měl projekt dosáhnout už v roce 2017. Polovinu suroviny by měla odebírat Itálie, která se tak snaží diverzifikovat dodávky z neklidné severní Afriky. Akcionáři podmořské části plynovodu jsou krom Gazpromu (50 %), italský koncern (20 %), německý Wintershall (15 %) a francouzská energetika EdF (15 %). Podmořský úsek South Streamu bude měřit 900 km a měl by stát 10 mld. EUR. Pozemní úseky na územích Bulharska, Srbska a Maďarska přijdou na 6 mld. EUR. Podle Gazpromu by od hlavního potrubí měly být vedeny odbočky do Chorvatska a Bosny a Hercegoviny.
(Zdroje: Kommersant, Eurasia Daily Monitor, ČTK)