Spotřebitelské ceny v lednu: Na hraně deflace

 Cenový šok se po intervenci ČNB na devizovém trhu nekoná, bez ní by však česká ekonomika pravděpodobně sklouzla do deflace. V lednu se index spotřebitelských cen zvýšil o 0,1 procenta, což je nejmenší lednový přírůstek v novodobé historii České republiky. Meziroční inflace klesla na 0,2 procenta. Jádrová inflace zůstává záporná nepřetržitě již téměř pět let.

Na lednový vývoj cen mělo největší vliv zdražení potravin, které však jen z menší části souvisí s oslabením kurzu koruny, nýbrž sezónním růstem cen ovoce a zeleniny. Zdražily například také mléčné výrobky, kde je však příčinou pokles produkce. Jako tradičně zdražily uprostřed zimy také ceny rekreace.

Naopak celkovou inflaci stáhl níže pokles cen elektřiny o téměř deset procent. K nižší inflaci přispělo také zrušení regulačního poplatku za pobyt v nemocnici. V neposlední řadě je potřeba zmínit sezónní výprodeje oblečení a obuvi.

Cenový vývoj na začátku letošního roku ukazuje, inflace je i přes výrazné oslabení kurzu koruny bezzubá. Slabší koruna se prozatím stačila projevit v inflaci jen omezeně, další dopady se projeví v průběhu dalších měsíců, nicméně je pravděpodobné, že bez intervence ČNB by ekonomika sklouzla do deflace. Z makroekonomického pohledu již v deflaci dávno jsme: jádrová inflace je záporná již pět, klesají produkční ceny v zemědělství, službách i stavebnictví. Rizikem je však vznik a zakořenění deflačních očekávání. Do jisté míry již taková očekávání u určitého zboží nejspíše existují, nicméně riziko široce rozprostřených deflačních očekávání by se výrazně zvýšilo v okamžiku, kdyby se záporní znaménko objevilo u indexu spotřebitelských cen, který se objevuje na stránkách denního tisku, mnoha internetových stránkách, vystupuje při mzdových vyjednáváních a bývá předmět indexace a inflačních doložek.

V dalších měsících zůstane inflace velmi nízká. Až v druhé polovině roku začne stoupat mezi jedno a dvě procenta a přibližovat se inflačnímu cíli ČNB.