Směrnice MiFID, kterou v českém právním prostředí implementuje především zákon o podnikání na kapitálovém trhu, je v účinnosti teprve od roku 2008 a již se naplno rozběhl proces její kompletní revize. Důvodem je nutnost reagovat na prudký vývoj na finančních trzích. V posledních letech došlo zejména k rozvoji nových obchodních platforem a činností, které se dokázaly vyhnout regulatornímu rámci směrnice MiFID. Ty je dle evropských regulátorů třeba nově pod regulaci vtáhnout a tím posílit ochranu investorů a stabilitu finančního sektoru.
Řada transakcí s investičními nástroji je na evropských finančních trzích v současnosti prováděna na organizovaných, nicméně neregulovaných, obchodních platformách provozovaných zejména obchodníky s cennými papíry, resp. obdobnými subjekty (formou OTC). Podle MiFID II by měly nově v zásadě veškeré obchodní platformy umožňující nákup a prodej investičních nástrojů fungovat jako evropské regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy nebo nově jako tzv. OTF - organizované obchodní systémy. OTF mají představovat novou regulovanou formu obchodní platformy pro obchodování „nekapitálových“ investičních nástrojů (např. dluhopisy, emisní povolenky, deriváty, apod.).
Ochrana investorů
MiFID II se bude výrazně soustředit na posílení ochrany investorů. Rozsah směrnice bude rozšířen. Nově se bude vztahovat (alespoň co se týče dílčích požadavků) na některé další finanční instrumenty, jako jsou například strukturované depozitní produkty. Poměrně kritizovanou novinkou by měla být nová regulace přijímání pobídek za prodej, resp. zprostředkování prodeje investičních nástrojů. Obchodník s cennými papíry, který se označí jako „nezávislý“ nebude oprávněn pobírat žádné provize ani jiné poplatky od třetích stran za to, že si investor daný instrument zakoupí. MiFID II by měla současně zavést možnost regulatorních orgánů zakázat obchodování s konkrétními investičními nástroji ohrožujícími stabilitu na finančních trzích.
Jinou novinkou, kterou směrnice přinese, bude regulace algoritmického a vysokofrekvenčního obchodování, jež podle evropských zákonodárců může být zdrojem systematického rizika. Subjekty algoritmického obchodování budou zřejmě podléhat licenci udělovanou příslušným regulátorem. Vedle toho budou muset podléhat řadě informačních povinností (např. co se týče vysvětlení povahy použitých algoritmů) a dalším omezením.
MiFID II a MiFIR
Část nové úpravy nebude mít formu revidované směrnice, ale bude přijata ve formě souběžně připravovaného přímo účinného nařízení (MiFIR). Potřebu nařízení evropští regulátoři zdůvodňují nutností jednotné úpravy, neboť mají za to, že jedním z problémů vedoucích ke krizi byla právě nekonzistentní implementace EU práva v jednotlivých členských státech.
Nová úprava by měla vstoupit v platnost v blízké době. V půlce dubna text obou legislativních aktů schválil Evropský parlament a nyní se jen čeká na schválení Radou EU. Účinnosti by měly nabýt dvacet dní po jejich publikaci.