V tom nejhorším scénáři, v případě, že by se Ebola přenesla do západních zemí, bychom mohli hovořit o další globální recesi. Tyto země byly doposud nepochopitelně pomalé ve své reakci na tuto hrozbu, která nikdy nebyla pouze africkým problémem. Od počátku šlo o hrozbu globální, která vyžadovala mezinárodní kroky. Příčinou není pouze soucítění, ale i naše vlastní zájmy. Mohlo by se zdát, že jejich výčet je v současné situaci necitlivý. Pokud ale pomůže v boji s touto nemocí, svou roli splní.
Z historie víme, že pandemie mohou mít velké ekonomické dopady. Většinou to nesouvisí přímo s danou nemocí, rozhodující roli hraje změna našeho chování. To je už nyní patrné na cestovním ruchu a přerušených obchodech, o dopadu na křehké africké ekonomiky nemluvě. Akcie leteckých společností klesají. Čím déle budeme čekat s reakcí provedenou na mezinárodní úrovni, tím dražší nakonec potřebné kroky budou. Jde o případ, kdy relativně malé investice do afrického zdravotního systému a infrastruktury mohou uspořit obrovské náklady v budoucnu. Jen zřídka jsou argumenty pro zahraniční pomoc tak pádné jako zde.
Světová banka je nyní téměř úplně opomíjenou institucí a současný vývoj by jí mohl vrátit důležitost. Tato instituce prochází v současnosti restrukturalizací a není třeba rozebírat, že její zaměstnanci protestují. Zvykli si na tučné nedaněné odměny. Vedení banky tak například čelí výčitkám, že úspory nutí zaměstnance létat v době, kdy jsou zvyklí snídat. Takové utrpení je pro ně evidentně něco nevídaného. Což je u instituce, která se má zabývat pomoci nejchudším zemím, mírně řečeno kuriózní.
V době, kdy je dostatek financí, je těžké najít pro Světovou banku důvod existence. Tedy kromě toho, že slouží jako trafika pro bývalé vysoké vládní činitele. Její současné vedení udělalo velký pokrok směrem k potřebné změně, nyní ale čelí otevřené vzpouře. Sama Světová banka přitom dnes odhaduje, že negativní finanční dopady Eboly by v přímo zasažených zemích mohly dosáhnout 32,6 miliard dolarů. Toto číslo ale půjde nevyhnutelně nahoru v případě, že budeme nadále váhat. Jeden odborník na zdravotnictví z Washingtonu se dokonce domnívá, že svět čelí největší hrozbě po AIDS.
Zdroj: The Telegraph